Z etapy 18.stol. se v pravé východní části (od Ignáce J. N. Palliardiho) dochovalo pouze průčelí s monumentálním vstupním portálem, který je analogický s portály sousedního paláce čp. 1036. Jeho sloupovou edikulu vytváří dórské sloupy, nesoucí úseky kladí s triglyfy. Mezi úseky kladí probíhá v konvexní křivce kovové zábradlí balkonu. Pravidelně rozmístěné okenní osy v patře jsou odděleny iónskými pilastry, které nesou kladí se štukovými rozvilinami. Tympanon širokého segmentového štítu vyplňuje štukový reliéf s motivem lovu ptáků. Ve vrcholu štítu je osazena váza, po jeho stranách probíhá plná atika, zpevněná pilířky, na nichž jsou osazeny v nároží vázy, na dalších dvou pilířcích sochy z dílny Ignáce Michala Platzera. Za barokním průčelím je ustoupená novostavba Josefa Gočára z roku 1923. Nejvýraznějšími architektonickými prvky parteru v západní části průčelí jsou dva kamenné edikulové portály, které doplňují volnými iónskými sloupy, nesoucími rozeklaný volutově stočený fronton Na něm sedí kamenné sochy inspirované antickou mytologií, pocházející z Platzerovy dílny. Oble vydutý balkon je lemován kvalitní luisézní kovovou mříží se zlacenými detaily.