Parkhotel Praha

Parkhotel sestává z horizontální podnože předsazené směrem k níže položené ulici Dukelských Hrdinů a z desetipodlažního vertikálního hranolu vlastní ubytovací části. Hranol je vůči podnoži, do které jakoby prorůstá, mírně natočen. Rozsáhlá vstupní plocha se zahradní úpravou je schodištěm propojena s terasou hotelu v úrovni vstupního podlaží. Samotný hlavní vstup do hotelu je zastrčen za dvěma krajními dvojicemi šikmých betonových pilířů nesoucích výškovou ubytovací část. Dvě řady těchto zapuštěných pilířů uvolňují spodní část hranolu a propojují exteriér s interiérem, jsou charakteristickým rysem stavby. Konstrukce Parkhotelu je monolitická železobetonová se sloupy, mělký hranol ubytovací části je nesen dvěma řadami šikmých monolitických pilířů na výšku společenské části, pilíře prostupují do bloku podnože s fasádou podél třídy Dukelských Hrdinů. Pilíře nesou monolitickou vanu pod výškovou ubytovací částí, kterou tvoří příčný panelový stěnový systém, trojtakt s montovanými schodišťovými rameny. Exteriér hotelu se z velké části dochoval do současnosti – původní logo a nápis na kratší boční straně s hlavním vstupem, travertinový obklad, zábradlí terasy – kovové černé s hranatým madlem opláštěným eloxovaným hliníkem. Vyměněny byly originální skleněné výplně, které stavbě dodalo družstvo Napako. Lehký plášť ubytovací části původně tvořila atypická ocelová konstrukce z uzavřených profilů, rastr o dvou šířkách 1 a 2 m se střídal v pravidelném rytmu vždy ob podlaží shodném, výškové členění představoval parapetní pás, okenní pás a pás před stropní deskou. Okna byla ocelová rámová zdvojená (zasklení float), opatřená černým nátěrem a přírodními hliníkovými lištami. Neprůhledné výplně – parapety a některé širší díly v rytmu střídavě ob podlaží shodném – byly šedé. Čela stropních desek zakrývaly hliníkové profilované plechy. Fasádní plášť doplňovaly svislé slunolamy na výšku podlaží, diagonálně prostřídané. Prosklená fasáda nízké části orientované do ulice Dukelských hrdinů byla členěna poli na celou výšku podlaží a užším neprůhledným pásem v místě stropní desky. Dispoziční řešení hotelu je ve svém základním rozvržení dochované s dílčími úpravami původní. Ve zvýšeném přízemí vstup od Veletržní ulice zapuštěný za pilíři, vstupní hala s recepcí, prostorově propojené společenské prostory s jádrem – centrální office, kolem něj restaurační provozy – snídárna, kavárna, bar, venkovní terasa, jídelna. Propojení do volně z ulice přístupné restaurace ve sníženém přízemí je dochováno po segmentovém monolitickém schodišti. Na vstupní halu navazuje komunikační jádro s šatnou, vlevo od něj při západní fasádě je blok administrativy, při severní fasádě salonky, které je možné propojovat či oddělovat posuvnými stěnami. Ve sníženém přízemí je kromě restaurace při ulici umístěna kuchyně, zázemí, sklady, strojovny. V suterénu, pod uliční částí, byla strojovna vzduchotechniky, sklady a zázemí restaurace, v přední (jižní) části při segmentovém schodišti kasino. Desetipodlažní část pro ubytování zahrnuje pokoje s příslušenstvím a apartmány. Původní řešení interiérů bylo včetně originálního nábytku provedeno podle návrhu Aleny Šrámkové. Kromě několika výtvarných děl nezbylo z původních interiérů téměř nic. Radikální celková úprava interiérů byla realizována kolem poloviny 90. let 20. století. V březnu 2015 byla dokončena současná podoba interiérů vstupního podlaží vycházející z původního řešení.