Podzemí tvrze začíná spodní stanicí svážnicového výtahu. Vpravo odbočuje téměř 70 metrů dlouhá odvodňovací štola, která odvádí přebytečnou vodu a všechny tekuté odpady z větší části podzemí do údolí pod vchodovým srubem. Rovná galerie směřující do nitra masivu kopce má délku 750 m. Poškození stěn a klenby na začátku hlavní galerie pochází z období poválečných úprav a jde o nedokončené dodatečné odvodnění. V podlaze se nacházejí dvě koleje úzkorozchodné dráhy, které se na začátku hlavní galerie sbíhají do jednokolejky. Jen o několik metrů dále hlavní chodbu přepažoval posuvný uzávěr č. 1. Jde o úpravu provedenou v době okupace německými odborníky a později zrušenou. Následuje Filtrovna, kde měla být umístěna sada filtrů na čištění vzduchu přiváděného potrubím z vchodového srubu, pro případ napadení povrchu tvrze otravnými látkami. Za vstupem do filtrovny hlavní chodbu přepažuje posuvný uzávěr č. 2. Následuje velký sál, kde bylo skladiště pohonných hmot, oleje a chladicí vody. Dvěma chodbičkami po pravé straně je spojen s druhým sálem - strojovnou – elektrárnou tvrze. (Zde měly být osazeny 3 dieselagregáty, které by v případě obklíčení tvrze a přerušení vnějšího elektrického napájení mohly pro tvrz vyrábět elektrickou energii). Ve vzdálenosti 66 metrů od paty svážnice se prostor hlavní galerie rozšiřuje v rozsáhlé překladiště. To je prostor hlavního muničního skladu M1. První velký sál vlevo na dělostřelecké granáty je dlouhý téměř 40 metrů, druhý sál pro kulometnou munici je menší. Všechny místnosti, kde hrozilo nebezpečí požáru nebo exploze munice, měly být opatřeny požárními clonami a sprchami a uzavřeny ocelovými dveřmi. Nepatrné zbytky instalací protipožárního systému se v podzemí zachovaly dodnes. Na pravé straně překladiště se nacházejí laborační místnost dělostřelectva, místnost pro čerpadla a tlakové zásobníky vody s hlavní zásobní jímkou, laborační místnost pěchotya skladiště ručních granátů. Poslední místností celého hlavního muničního skladu M1 za překladištěm je skladiště signálních a osvětlovacích raket. Z bezpečnostních důvodů má dvakrát zalomený vstup( i zde se počítalo s tlakovými dveřmi, vodní sprchou a vodní clonou). Z oprav a rozšiřování tvrze v letech 1949–1950 zůstaly nevybetonované a nedokončené směrové štoly, první vpravo a druhá vlevo od hlavní chodby (mělo být provedeno celkem 11 sálů pro muniční skladiště). Naproti nedokončené druhé štole se nachází malá místnůstka, tzv. spodní kabelová komora, propojená ocelovou rourou pro telefonní kabely do horní kabelové komory na povrchu kopce. Mělké výklenky v pravidelných intervalech po levé straně chodby sloužily jako výhybky pro pěší, aby mohli vojáci ustoupit z cesty projíždějícím vozíkům podzemní dráhy. Chodba odbočující vlevo vede postupně ke vstupu do kasáren, vstupu do ošetřovny a na konci této 180 metrů dlouhé chodby je vstup do schodišťové šachty s výtahem vedoucí na horní patro pěchotního srubu K – S 24. Malé překladiště v místě větvení hlavní galerie mělo sloužit k překládce munice pro tento pěchotní srub (ze železničních vozíků na vozíky s gumovými koly). K bojovým objektům pokračuje hlavní chodba, která se po 40 metrech rozšiřuje do výhybny s dílenskou kolejí. Zde se nacházel sklad dopravního materiálu a dílna pro opravy vozíků. Za výhybnou následuje více než 200 metrů rovného úseku hlavní chodby, který se před zakončením u vyrovnávací šachty znovu větví. Tato odbočka směrem doprava (dělostřelecká galerie) vede do podzemních prostor pod objektem K – S 22 „Horymír”. Ve vzdálenosti cca 750 m od vchodového objektu je vložena vyrovnávací šachta a nad ní únikový východ. Po sestupu vyrovnávací šachtou pokračuje podzemní chodba k dalšímu větvení galerie. Chodba směřující doleva vede k pěchotnímu srubu K – S 23 „Teta”. Celková délka úzkorozchodné dráhy na tvrzi dosahuje 760 m.