Zastavení poutní cesty z Březnice na Svatou Horu u Příbrami jsou rozmístěna na poměrně rozsáhlém území, délka celé cesty je cca 16 km. Cesta vedla od zámku v Březnici směrem na sever přes Chrást, Modřovice a Třebsko podél nynější silnice. Dále se stopa poutní cesty ztrácí, další zastavení se nedochovala. Její trasa byla dosud v dostupné literatuře předmětem dohadů. Přímá cesta ke Svaté Hoře u Příbrami vede přes Narysov a Zdaboř Svatohoskou alejí k poutnímu areálu. Lze se domnívat, že cesta vedla tudy. (Poloha jedné ze zbořených kaplí je doložena ve Školní ulici v Příbrami u č.p. 79. ) Poutní cesta měla dle písemných pramenů 16 zastavení. Z nich se dodnes zachovalo 8 kaplí. Necelá polovina kaplí zanikla zřejmě již před počátkem 20. stol., neboť 8 dochovaných kaplí uvádí březnický děkan P. Tomáš Fabian již k roku 1899 (ačkoli jich muselo být v té době ještě nejméně 9). Poslední známá kaple poutní cesty ve Školní ulici v Příbrami byla zbořena v roce 1963, jak uvádí Jan Čáka ve své knize Zmizelá Příbram starou Flexaretou. Kaple poutní cesty mají jednotnou úpravu – jde o zděné omítané výklenkové kaple na protáhlém obdélném půdoryse, s mělkými nikami na dvou protilehlých stranách, poměrně monumentálně pojaté, upoutávající svou nadprůměrnou velikostí. Kaple jsou koncipovány výrazně plošně, kolmo k trase poutní cesty. Spodní část kaplí tvoří sokl oddělený oble profilovanou římsou, nároží jsou zvýrazněna pilastry. Mělké výklenky jsou půlkruhově zaklenuté, patky zaklenutí jsou akcentovány opět oblou římsou. Kaple jsou zakončené výrazně vysazenou profilovanou římsou a valbovou stříškou, krytou prejzovou krytinou. Na vrcholu býval dle písemných pramenů a fotografií dvojitý kříž, ten nyní většinou chybí. Výzdoba kaplí při chůzi směrem od Březnice představovala trojí růženec – radostný, bolestný a slavný. Opačná strana kaplí při cestě směrem od Svaté Hory byla věnována českým světcům, konkrétní zasvěcení však dnes neznáme.