pozůstatky šibenice
Katalogové číslo
2000006488
Kraj
Jihočeský kraj
Okres
Český Krumlov
Obec
Rožmberk nad Vltavou
Část obce
Rožmberk nad Vltavou
Katastrální uzemí
Rožmberk nad Vltavou
Typ
archeologická lokalita
Kategorie
objekt

Anotace

Šibenice je ojediněle dochovanou památkou raně novověkého trestního práva. Rožmberské popraviště vyniká nejen značným rozsahem dochovaných nadzemních konstrukcí, ale také vysokou mírou autenticity. Šibenicic lze přiřadit k tzv. studničnímu typu popravišť

Historický vývoj

Počátky trestního soudnictví lze v Rožmberku nad Vltavou položit již do 14. století. Roku 1362 udělují páni z Rožmberka městu tzv. královské právo odvozené z právních zvyklostí města Písku. Přestože to v listině není výslovně uvedeno, lze předpokládat, že součástí souboru práv bylo i hrdelní právo. První udělení trestu smrti je v Rožmberku poprvé doloženo k roku 1594, kdy zde byl sťat zloděj jménem Letaur. V roce 1628 zde pak byl popraven rožmberský poddaný Michal za násilí spáchané na rožmberském rychtáři. Hrdelní soudnictví vykonávané městskou radou si Rožmberk udržel až do roku 1765, kdy byla císařským patentem na území monarchie provedena reorganizace městských soudů a výkon tohoto práva byl přenesen do Českého Krumlova. Na základě písemných dokladů a typologického zařazení lze dochované relikty v Rožmberku nad Vltavou zařadit do nejmladšího období výkonu hrdelního práva (17. – první polovina 18. století).

Popis

Pozůstatky rožmberského popraviště se nacházejí na zalesněném západním výběžku táhlého hřebene, asi 1100 m JZ směrem od historického intravilánu města Rožmberk nad Vltavou, v blízkosti komunikace spojující Rožmberk nad Vltavou s Hrudkovem.

Na základě písemných dokladů a typologického zařazení lze dochované relikty v Rožmberku nad Vltavou zařadit do nejmladšího období výkonu hrdelního práva (17. – první polovina 18. století).

Pozůstatky popraviště leží ve vzrostlém smíšeném lese, vlastní plocha šibenice a její nejbližší okolí je však prosvětleno. Z šibenice studničního typu se zachovala částečně destruovaná zděná konstrukce obdélného půdorysu o rozměrech 5,9 × 5,7 m. Oboustranně lícované nepravidelně vyskládané zdivo o síle 85 – 90 cm je vystavěno ze středně velkých lomových kamenů, nároží stavby jsou zpevněna mohutnými kvádry. Ojediněle se ve zdivu objevují zbytky silně zvětralé vápenné malty. Na obou delších stranách je zdivo zachované do výše až 130 m, poměrně značný objem destrukce naznačuje, že spodní vyzděná část popraviště mohla dosahovat výše až 2 metry. Chybějící úseky zdiva ve středu obou kratších stran dovolují předpokládat existenci alespoň jednoho vstupu do interiéru objektu. V dochovaném zdivu nejsou patrné žádné trámové kapsy ani jiné konstrukční detaily, které by vypovídaly o konstrukčním řešení horní zcela zaniklé dřevěné části šibenice.

Relikty šibenice nad Rožmberkem nad Vltavou patří k nejlépe zachovaným památkám hrdelního soudnictví na území Jihočeského kraje. Jediným dalším popravištěm s intaktně dochovanou nadzemní konstrukcí je šibenice u Blatné (okr. Strakonice), která však není památkově chráněná. Prozatím jedinou památkově chráněnou lokalitou tohoto typu na území kraje je zděná substrukce šibenice u Strakonic (památkou prohlášena v roce 2006), zde se ale jedná jen o základy objektu odkryté archeologickým výzkumem, které se stavem zachování ani výpovědní hodnotou nemohou rovnat obou předchozím šibenicím.

Na základě zachovaných pozůstatků lze šibenici u Rožmberka nad Vltavou přiřadit k tzv. studničnímu typu popravišť, který patřil ke stavebně náročnějším objektům svého druhu. Tyto šibenice byly tvořeny uzavřenou zděnou základnou nesoucí dřevěnou trámovou konstrukci určenou k vlastnímu výkonu exekuce. Zpravidla uzamykatelná zděná část sloužila jako technické zázemí určené hlavně pro ukládání katových potřeb. Vyobrazení na historických mapách naznačují, že rožmberská šibenice měla dřevěnou konstrukci založenou na trojúhelníkovitém půdorysu, naproti tomu dochovaná zděná konstrukce je téměř čtvercová. Rožmberská šibenice nejspíše patřila v jižních Čechách k nejrozšířenějšímu typu kvadratických popravišť studničního typu.

Popis památkové hodnoty

Rožmberská šibenice nejspíše patřila v jižních Čechách k nejrozšířenějšímu typu kvadratických popravišť studničního typu. Šibenice u Rožmberka nad Vltavou je ojediněle dochovanou památkou raně novověkého trestního práva. Tyto doposud značně opomíjené objekty se v rámci ČR jen ojediněle stávají součástí památkového fondu. Na území Jihočeského kraje jich navíc řada zanikla a to v relativně nedávné době (stavba vodojemů, triangulačních bodů, vysílacích stanic mobilních operátorů). Rožmberské popraviště vyniká nejen značným rozsahem dochovaných nadzemních konstrukcí, ale také vysokou mírou autenticity – kromě přirozených destrukčních procesů na lokalitě v minulosti nedocházelo k žádným památkově nežádoucím zásahům.

Stáhnout data v XLS