První česká vzájemná pojišťovna

Budova pojišťovny ve Spálené ul. nahradila vynikající pozdně barokní palác Hildprandtovský čp. 76/II, postavený v l. 1803-1804 podle projektu Zachariáše Ziegerta, a ještě rozsáhlejší klasicistní dům čp. 77/II. Topografická literatura nazývá Hildprandtovský palác též "U Šmerhovských". Z jeho výzdoby se dochovalo pět plastik od Petra Prachnera (1804). Plány secesní novostavby vypracoval v l. 1907-08 pro "První český c. a k. priv. ústav ku vzájemnému pojištění proti škodám z ohně a krupobití" prominentní architekt českých finančních ústavů Osvald Polívka, provedla je do r. 1909 firma V. Nekvasil. Budova prošla úpravami v l. 1927 (O. Polívka, zvýšení o patro), 1932, 1938 (Lev Lauermann), 1947, 1950, 1956, 1960, 1992 (at. Epsilon), 1993 (at. Archikon). Zadní objekt pojišťovny ve Vladislavově ul. nahradil starší dům čp. 1646/II. Už v l. 1871-72 na jeho parcele postavila Vzájemná pojišťovna "zadní příčné stavení", v dnešních budovách nezřetelné, podle projektu Aloise Turka. V r. 1873 bylo pro Bohmische Bau- und Immobilien Bank postaveno podle projektu Josefa Benischeka a stav. F. Heberleho uliční křídlo s malým dvorkem, otevřeným k dnešní Polívkově budově. V r. 1927 zvýšil Osvald Polívka Benischkovu budovu o 4. p. s třemi arkýři a balkónem a o mansardu. Budova byla upravována v r. 1938, 1951 i později. /pokračování. viz DL/ Hl. budova má čtyřkřídlou dispozici obklopující obdélný dvůr, do něhož výrazně vstupuje rizalit hl. schodiště. Je podsklepená, čtyřpatrová, krytá mansardovými střechami. Má zděnou konstrukci. Patra propojují tři schodiště. Hl. třináctiosou fasádu do Spálené ul. člení v úrovni 1.-3. p. tři jednoosé rizality v osách 2, 7 a 12, uzavřené nahoře secesně tvarovanými kovovými zábradlími. Z hl. římsy vystupují nad krajními rizality barokizující segmentové štíty s figurálními reliéfy, nad rizalitem středním pak trojboce uzavřený štít, pod jehož okny lze rozeznat barevný mozaikový nápis "Zal. 1827" a mozaiku českého lva. Přízemí člení původní dřevěné výkladce, pásmo mezi 1. a 2. p. pak souvislý pás figurálních reliéfů s motivy Zvěrokruhu. Náročnější barokizující suprafenestry dostala okna 2. p. s reliéfy hlav, 4. p. zdobí mezi okny vázy, u středního štítu stojí na hlavní římse dvě ženské figury. Architektonicky zdobena jsou i dvorová průčelí a zadní fasáda směrem k objektu ve Vladislavově ul. Do mramorové edikuly hl. vchodu je zasazena deska se vzpomínkou na oběti l. 1939-45. Nahoře nad vchodem čteme barevný mozaikový nápis "První česká vzájemná pojišťovna (zal. r. 1827)", doplněný obrazy královské koruny na sloupu a českého lva. Prostor vchodu dostal elipsoidní půdorys, zachovala se jeho ornamentální dlažba a podlažní mříž, ze stropu visí mosazná lampa se zajímavou krystalickou formou. Za pův. dveřmi, opravenými v 90. letech 20. stol., vstupujeme do klenutého prostoru zádveří na půdorysu čtverce s okosenými rohy, s původní dekorativní dlažbou, a dále do schodišťové haly se zachovanou dlažbou a původními secesními lavicemi. Mezi pilíři schodiště stojí před barevnou vitráží kašna, zdobená vynikající kovovou plastikou chlapce s květy, dekorovanou barevnými skleněnými čočkami. Konstrukci tříramenného schodiště podpírají pilíře a sloupy. Osvětlují je okna s barevnými vitrážemi, kovové zábradlí schodiště zdobí drobné figurální plastiky. Zadní objekt pojišťovny ve Vladislavově ul. s malým dvorkem. Toto křídlo bylo původně třípatrové, členěné kamennými balkónky s balustrádou v 1. a 2. p. V novorenesančních článcích devítiosé fasády vyniklo zdobení polí kolem sdružených oken v krajních osách 3. p. Na edikulu průjezdu byly ve dvoře druhotně osazeny dvě kamenné ženské figury od Petra Prachnera, pocházející z Hildprandtova paláce (1804), další tři kvalitní klasicistní figurální plastiky z téhož paláce zdobí okrasnou zeď vpravo na dvoře. /podle: UPP, ed. R. Baťková, Praha 1998/ Po roce 1995 probíhala zásadní přístavba a úpravy především objektů při Vladislavově ulici - prakticky došlo k novostavbě, ze staršího objektu zůstala zachována jen uliční fasáda. Nové úpravy dvora s částečným zastřešením; podzemní garáže, aj. Budova při Vladislavově ul. byla tak úzce spjata se severní novostavbou čp. 1390 (čp. 1390 stojí na místě domu demolovaného asi r. 1996-1998). Uvedená přestavba-novostavba objektu při Vladislavově ul. byla spojena s komplikovaným problémem: dům se nachází na místě někdejšího židovského hřbitova a pří stavebních pracích byly nalezeny četné ostatky. Snahy NPÚ, Židovské obce v Praze, aj. organizací o zachování ostatků na místě byly nakonec neúspěšné. Ostatky, vyzvednuté na staveništi České pojišťovny ve Vladislavově ulici, byli dne 18.9.2000 pohřbeny na Novém židovském hřbitově v Praze 3 (Izraelská ul.). V roce 1995 též probíhalo řízení o zrušení prohlášení domu čp. 76 ve Vladislavově ul. 15 za KP. Památková ochrana nebyla zrušena (MK ČR k 8654/95 ze dne 9.11.1995).