Radnice je rozměrná dvoupatrová zděná a omítaná budova, situovaná na nároží hlavního litoměřického náměstí. Její půdorys má lichoběžníkový tvar, rozšířený o nárožní opěráky. V přízemí obou viditelných stran budovy – tedy západní a jižní – se nachází podloubí. Na západní straně jsou čtyři jeho otvory tvaru lomeného oblouku, z nichž severní je dnes vyplněn převážně prosklenou konstrukcí se vstupem. Oblouky podloubí první a druhý od severu mají otvory užší než třetí a čtvrtý. Všechny oblouky lemují kamenné kvádry, pilíře mezi nimi mají kamenný povrch. Ve cviklu mezi oblouky třetím a čtvrtým od severu je ještě jeden otvor – tvaru kružbového čtyřlistu s dvouřadovým kamenným orámováním tvaru kosočtverce. Všech šest os prvního a druhého patra vyplňují okna s profilovaným kamenným ostěním a členěním. V prvním patře jsou okna vyšší a širší, tvořená třemi částmi oddělenými kamennými sloupky. Horní čtvrtina oken je vymezená kamennou příčlí. V orámování oken je použit motiv přetínajících se prutů, pod okny je profilovaná kamenná parapetní římsa. Okna v druhém patře jsou zmenšenou variantou těch v prvním patře. Rozdělená jsou kamenným sloupkem na dva díly, jejich hořejšek vymezuje poutec, který kamenný není. Mezi oběma patry probíhá po celé šíři stěny tenká kamenná římsa, o něco silnější se nachází nad druhým patrem a odděluje atiku. Ta je členěná svislými lizénami a dvěma kamennými římsami, které přecházejí i přes lizény – až na střed, kde římsy chybí. Tímto rytmizováním vznikají pole, v jejichž horním pásu v polích druhém a třetím od obou nároží je okno. Nahoře a na bocích ho lemuje profilované kamenné ostění, dole s okosením. Skleněná výplň je rozdělená svislou příčlí na poloviny. V obou krajních částech – blíže nárožím – vyrůstá z atiky štít členěný stejně jako atika. Jeho křídla i horní část jsou zvlněné, kamenný lem je na okrajích stočený do voluty. Štít rozdělují římsy do tří úrovní. Ve střední z nich jsou dvě obdobná okna jako v atice. V horní úrovni je uprostřed místo lizény na koso situovaný pilířek s profilovanou kamennou hlavicí, na němž se nachází kulovitý čuček. Podobné zakončení je i na obou okrajích štítu. Mezi štíty je zasazena polygonální oplechovaná věž, v jejíž horní části jsou půlkruhově zakončené otvory, nahoře ještě s otvorem kruhovým. Věž má štíhlou vysokou jehlancovou střechu s námětkem, krytou plechem. Na její vrchol navazuje pozlacená hrotnice s makovicí a motivem slunce. Obě nároží západní strany budovy jsou zpevněna vysokými kamennými opěráky. Trojstupňový opěrák v jihozápadním nároží je polygonální. Nejširší dolní stupeň přechází šikmo ve střední úsek, který má na hranách mezi stěnami další, avšak subtilní trojstupňový opěrák. Nad dalším šikmým přechodem je nejužší sloupovitý hořejšek, končící zhruba v úrovni horního okraje oken v prvním patře. Severozápadní opěrák obdélného půdorysu má širší dolní část, na přední straně je nad polovinou výšky šikmá kamenná stříška. Zdobný hořejšek opěráku dole vymezuje přesahující profilovaná římsa. Jde o trojdílný nástavec. Přední stěna dolního stupně má na obou stranách lizénu s vpadlým obdélným polem, podpírající architráv. Jeho střed je opatřen kanelací, nad lizénami se zalamuje a je zdoben čelně situovanou andílčí hlavičkou s rozepjatými křídly (v provedení hlavičky nad oběma lizénami jsou drobné rozdíly). Na ploše mezi lizénami a architrávem je znak města Litoměřic. O něco nižší střední stupeň nástavce má po stranách rovněž lizény, zde o něco širší než v dolní části. Téměř celou plochu lizén vyplňuje vpadlé pole s reliéfní bustou muže a ženy, kteří jsou provedeni z profilu – hledí na sebe. Vlevo (z hlediska pozorovatele) se nachází muž, jehož oděv má zdobný stojáčkový límec, na hlavě jsou krátké rovné vlasy a plnovous. Jeho oko je velkého rozměru, ústa má pootevřená. Žena má oděv nařasený a rovněž výrazný pod krkem. Hlava je zavinutá do roušky či čepce. Také její oko je dosti rozměrné, nápadný je dlouhý nos s dolů zahnutou špičkou. Lizény nesou profilovaný architráv. Na ploše mezi lizénami a pod architrávem je letopočet 1539 (rok dokončení renesanční přestavby radnice). Boční strany nástavce jsou v dolním stupni provedené obdobně jako vpředu, avšak místo znaku Litoměřic je zde plastický kruhový motiv. Střední stupeň má boky rovněž obdobné, avšak mezi nimi se nachází kanelovaná voluta, jejíž velký závit spočívá na architrávu nad pravou lizénou. V závitu voluty a na lizénách jsou další reliéfní busty mužů a žen – na lizénách ve stejné pozici jako vpředu, v závitu téměř v čelní pozici. Horní stupeň nástavce je pouze na přední straně. Uprostřed má hranolový sloupek, po stranách ho doplňují prohnutá křídla, jejichž okraj je stočený do kanelované voluty. Na sloupku stojí socha tzv. Rolanda, provedeného jako rozkročeně stojící mužská postava bez oděvu, náznakového provedení. Jeho pravá paže je ohnutá v lokti u těla, ruka drží dolní konec rozšiřujícího se kyje směřujícího vzhůru. Levá ruka přidržuje vykrajovaný štít, opřený o podložku u levé nohy. Hlava s dlouhými vlasy a plnovousem je lehce natočená k levému rameni, Roland hledí vzhůru. Ze severní stěny radnice je díky tomu, že vedle stojící dům čp. 170 oproti radnici ustupuje, vidět její část. V přízemí je oblouk podloubí, vyšší podlaží člení pouze římsa mezi patry, římsa nad okny druhého patra a hlavní římsa. Jižní průčelí je tříosé, u jihovýchodního nároží je šikmý zděný opěrák sahající do úrovně dolní části oken prvního patra. Ukončený je profilovanou kamennou římsou. V přízemí jsou dva oblouky podloubí, provedené stejně jako na západě. Na stěně mezi oblouky, blíže východnímu z nich, jsou zazděné tři kamenné prvky. Střední prvek je dosti mohutný polosloupek, dole s konzolí a nahoře s kulovitou hlavicí. Situovaný je poměrně vysoko. Po obou jeho stranách je reliéfní mužský maskaron, pravděpodobně znázorňující divé muže. Výrazné jsou na nich mohutné nadočnicové oblouky, široké nosy a bujné vousy. Ve střední ose prvního patra je stejné okno jako v prvním patře západního průčelí, po obou jeho bocích je pak okno užší. Ostění má stejné, avšak rozděluje ho pouze jeden kamenný sloupek a stejné vodorovné rozdělení jako u širšího okna. Druhé patro oddělené stejnou kamennou římsou jako na západě obsahuje tři stejná okna. Jsou menší obdobou oken prvního patra v krajních osách, se stejným ostěním ale s členěním skla dřevěným a ne kamenným. Mezi okny v západní a střední ose jsou na stěně pod profilovanou hlavní římsou malované obdélné sluneční hodiny. Římské číslice (od sedmi do dvanácti a dále od jedné do šesti) jsou umístěné na pásce, nahoře zavinuté. Mezi konci pásky se nachází nápis „Fec:I.Engelbrec:“ Nad hlavní římsou se zvedá atika s třemi stejně provedenými obloučkovými štíty, u nichž je rozdílem pouze to, že střední z nich je mírně užší. Štíty mají bohaté členění. Svislými prvky jsou čtyři etáže lizén, vodorovnými tři římsy probíhající po celé šíři štítů a nad lizénami se zalamující. Mezi štíty a na okrajích horní etáže jsou pilířky obdobné jako lizény a ukončené kulovitým čučkem. Všechny tři štíty vrcholí půlkruhovým obloučkem. Díky tomu, že dům čp. 172, který navazuje na východě na budovu radnice, je pouze jednopatrový, je vidět část východní stěny radnice od úrovně druhého patra. Nahoře je opět štít, provedený obdobně jako štíty na jižní straně, pouze čučky chybí. V horizontální úrovni druhé zdola jsou ve štítu tři segmentově ukončené okenní otvory. Radnice má tři rovnoběžně situované sedlové střechy vedle sebe, krytinou jsou bobrovky.