Novostavbu radnice, realizovanou v letech 1888–1893 podle projektu vídeňského architekta Franze von Neumanna (1844–1905), nalezneme volně stojící v jihozápadní polovině náměstí Dr. Edvarda Beneše. Neumannův návrh vzešel vítězně z prestižně obsazené architektonické soutěže a plně vyhovoval reprezentativním požadavkům magistrátu prudce se rozvíjejícího města. Monumentální historizující budova s prvky zaalpské renesance nahradila starou radnici, kterou postavil mezi roky 1599–1603 Marco Spazio z Lanza. Stavbě, financované městským patriciátem a spořitelnou, musela ustoupit severní fronta domů tehdejšího Staroměstského náměstí. Radnice, nový symbol a dominanta města, představující vzájemnou symbiózu architektury, umění a uměleckého řemesla, je součástí městské památkové zóny. Čtyřpodlažní budova stojí na obdélném půdorysu, vymezeném čtyřmi křídly uskupenými okolo otevřeného nádvoří. Jednotlivá průčelí jsou precizně zdobena kombinací kamenicky zpracované žuly a pískovce, doplněnou plasticky pojednanými plochami omítek. Vstupní jihozápadní průčelí se obrací do volného prostoru náměstí. Jeho dominantou je mírně předstupující, osově umístěná hranolová věž, doprovázená výrazným převýšeným rizalitem, který po stranách vymezuje dvojice menších tvarově obdobných věží. V centrální části rizalitu se nachází lodžie s vysokými arkádami zakončenými stlačeným obloukem. Hlavní vstup, pojednaný v iónském řádu, je umístěn u paty věže na konci širokého nástupního schodiště. Věž s vročením: „1892“ nad ciferníkem hodin zakončuje nad prstenci dvou ochozů bohatě tvarovaná cibulová střecha s lucernou, vrcholící vysokou špicí s postavou rytíře. Boční průčelí člení vertikálně trojice rizalitů zakončených štíty s dlátkovými střechami. Před zadní severovýchodní průčelí opět předstupuje rizalit korunovaný trojicí štítů a plechovou věží. Ploše rizalitu dominují vysoká okna zasedacího sálu. Členité střechy radnice, původně kryté břidlicí, v současné době modifikovanými šablonami, zdobí kovová koruna. Součástí náročně provedeného exteriéru je i sochařská výzdoba navržená vídeňským sochařem Theodorem Friedelem (1842–1900). Nad vstupním portálem nalezneme reliéf s motivem založení města a městský znak s figurami heroldů. Zadní průčelí nese trojici rozměrných reliéfů. Pohledově vlevo se nachází reliéf věnovaný libereckými soukeníky představující tradici textilní výroby. Prostřední reliéf od společenstva řezníků znázorňuje alegorii holdování městu a poslední, financovaný obchodním grémiem, zobrazuje liberecké styky se světem. Reprezentativností a zdobností vyniká i interiér radnice, kterému dominuje prostorná vstupní hala s rozložitým mramorovým schodištěm. Nejhonosnější prostor představuje bohatě táflovaný zasedací sál s řadou uměleckých dřevořezeb, nástěnných obrazů a rozměrných vitrají.