Budova má hlavní křídlo orientované do náměstí, jižní boční křídlo do Radniční ulice a zadní západní křídlo, ke kterému byla při poslední adaptaci doplněna novodobá věž. V prostoru dnešního nádvoří se dříve nacházela další zástavba, již odstraněna. V roce 1825 byla pro potřeby radnice postavena zadní budova orientovaná do České ulice, tato je chráněna jako samostatná KP pod rč. ÚSKP 20712/3-5379. Barokní budova českobudějovické radnice je ve své nynější podobě autenticky dochovanou historickou budovou samosprávy královského města, která byla v průběhu historie doplňována v souvislosti s rostoucími požadavky na personál a rozšiřováním agendy úřadu. Nynější budova je souborem původně tří starších v jádru gotických domů. Na tomto místě je radnice doložena již roku 1433, tehdy však zabírala pouze rohový dům na levé straně současné hmoty při pohledu z náměstí. Dochovaná podoba vychází z barokní přestavby z let 1727-1730 od schwarzenberského stavitele Antona Erharda Martinelliho, který měl za cíl sjednotit výtvarnou podobu tří starších domů do jednoho stylového celku, dispozičně propojit zmíněné objekty a vytvořit reprezentativní sídlo, které vyjadřuje sílu a význam města a v přeneseném smyslu i celého království. Barokní přestavba se odehrála v čase nové hospodářské konjunktury, která přišla po dlouhých třiceti letech války a následných skromnějších desetiletích. Tato doba byla navíc poznamenána dvěma ničivými požáry (1641 a 1655), které postihly i radnici. Martinelli navrhl barokní fasádu prolomenou v přízemí dvěma vysokými portály podloubí, které jsou lemovány kamennými portály. Plocha průčelí je rytmicky členěna lisenami a obdélnými okny. V patře se nachází vyšší piano nobile o jedenácti okenních osách s členitými suprafenestrami se znaky města, jednotlivých zemí českého království a alegorickými reliéfy ctností. Městský znak vychází z historické podoby z roku 1630, nad městským znakem je umístěn reliéf s dvouocasým lvem Čech, při pohledu z náměstí se vlevo nachází znak s moravskou orlicí, vpravo se nachází znak se slezskou orlicí. Vedle orlic se nachází dvojice výjevů od pasovského štukatéra Bernarda Thama, vlevo se nalézá scéna obětování se pro blaho obce v podobě Marca Curtia na koni, který se v plné polní vrhá přes hradby Říma do plamenů bezedné jámy. Na druhé straně vpravo lze vidět vyobrazení Gaia Mucia Scaevoly, který dobrovolně vkládá svoji pravici do plamenů, aby dokázal svou odhodlanost bránit římskou obec za každou cenu. Nad českým lvem se nachází zlacený nápis, který popisuje radnici jako dům spravedlnosti obnovený za vlády slavného Karla VI. Martinelli završuje průčelí radnice trojicí věží odkazující na městský znak, na ústřední větší věži se mimo jiné nachází dvě rozměrné ochranitelské fresky od Karla Bonanella. Levá z nich zobrazuje sv. Rocha z Montpellieru, ochránce před nemocemi a morovými epidemiemi, vpravo se nachází postava sv. Floriána z Lorchu, ochránce před požáry, suchy a válkami. Mezi zmíněnými věžemi jsou vztyčeny čtyři alegorické sochy vyjadřující ctnosti, dvě na každé straně radniční atiky. Při pohledu z náměstí lze pozorovat zleva doprava postavy Spravedlnosti, Statečnosti, Moudrosti a Opatrnosti. Sochy jsou dílem slavného českobudějovického barokního sochaře Josepha Dietricha, který kromě dalších děl vytvořil plastiky na nedaleké Samsonově kašně.