O přesunu Vysoké školy báňské z Příbrami do Ostravy se rozhodlo již v roce 1945. Zprvu škola sídlila v různých provizoriích v centru města, ale záhy se začalo uvažovat o novostavbě vysokoškolského areálu. Již během vytváření koncepce Nové Ostravy tým vedený Vladimírem Medunou uvažoval, že hlavní třída nového města bude završena věžovou stavbou univerzity po vzoru stalinských moskevských mrakodrapů. Vzhledem k náročnosti úkolu se podařilo konkrétnější podobu vysokoškolskému kampusu dát teprve na přelomu 50. a 60. let, kdy tým pod vedením architekta Zdeňka Strnadela navrhl zástavbu VI. stavebního obvodu porubského sídliště v intencích pozdního internacionálního stylu. Záměr vyústil ve výstavbu univerzitního areálu s výraznou deskovou budovou rektorátu podle návrhu architekta Vladimíra Svobody (1934, Zlín - ?). Hlavní průčelí člení předsazená hmota nad ústředním vchodem, osazená reliéfem Prometheus (Rozmach vědy, techniky a civilizace) od sochaře Vladislava Gajdy (1925, Moravská Ostrava -2010, Ostrava). Na budovu rektorátu je napojená koridorem budova sdružených poslucháren kruhového půdorysu podle návrhu architektky Mileny Vitoulové (1941, Brno) a navazující objekty laboratoří a knihovny. V západní části kampusu se nacházejí deskové výškové objekty vysokoškolských kolejí. Směrem k druhému stavebnímu obvodu Poruby byl dostavěn geologický pavilon a v letech 2004–2006 budova nové auly v ose Hlavní třídy. Tyto zásahy se již vymykají z původní koncepce. Jádro kampusu tak nadále představuje budova rektorátu s připojenými objekty.