Dům čp. 14 je situovaný v půvabné Ruthardské uličce, linoucí se podél bývalých městských hradeb a spojující tři hlavní památné budovy – Hrádek, kostel sv. Jakuba a Vlašský dvůr. Na místě dnešní novostavby stával ještě v roce 1938 starý, věkem sešlý dům, zvaný Ruthardka, lidová architektura s šindelovou střechou a pavlačí podpíranou vyřezávanými sloupky, kterou již nebylo možné obnovit. Novému majiteli, drogistovi Josefu Richterovi, státní památkový úřad v Praze a městský úřad v Kutné Hoře novou stavbu povolil pouze s podmínkou, že bude postavena přesně ve stylu původního domu s nezměněným půdorysem a šindelovou krytinou, "aby stavba neztratila na svém půvabu a nepravidelnosti“. Volné pole působnosti bylo majiteli ponecháno ve vnitřním rozvržení s možností uplatnění moderních principů bydlení. Návrh nového domu, vyhovující stanoveným zásadám, stavebník svěřil architektu Karlu Pecánkovi (1886–1944), který od roku 1919 působil ve státním památkovém úřadu v Praze a podílel se převážně na obnovách památkových objektů (přístavbě Španělské synagogy a obnově Černínského paláce nebo Anežského kláštera v Praze). Vedle rekonstrukcí byl také autorem velmi kvalitních novostaveb, z nichž mnohé, byť úspěšné v řadě soutěží, nakonec zůstaly pouze na papíře. Spolu s Karlem Pecánkem doplnili novou Ruthardku i další tvůrci. Především známý kutnohorský malíř a ilustrátor František Vysekal (1882–1947), příbuzensky spřízněný s tehdejším majitelem domu, vyzdobil interiér nástěnnými malbami a malbami na sklech pohledově exponovaných oken a dveří. Nakreslil také první přípravné návrhy nového domu, které svému příbuznému tehdy zaslal z Londýna, kde působil v diplomatických službách Ministerstva zahraničních věcí Československé republiky. Vedle uměleckého vkladu byla velká pozornost při komponování rodinného domu upřena k úpravě terasovité zahrady, kterou navrhoval v roce 1939 významný meziválečný zahradní architekt Jan Vaněk. Dům Ruthardka se v průběhu času do určité míry pozměnil, ale jeho podstata zůstala zachována.