Bývalá elektrárna koksovny Karolina byla součástí rozlehlého areálu Žofinské huti a koksovny Karolina, jejichž poslední stavby zanikly v 80. letech 20. století. Z celého komplexu zůstala zachována pouze energetická ústředna č. III Vítkovických železáren, sloužící Žofinské huti, a elektrárna koksovny Karolina. Stavba elektrárny koksovny Karolina byla pojata v tradičním tvarosloví průmyslové architektrury přelomu století. Byla vystavěna na podélném půdorysu, plášť je zděný, v exteriéru neomítaný ve dvojí barevnosti cihelného zdiva, prolomený okenními otvory se segmentovým uzavřením a okny kruhovými. Střešní konstrukce je ocelová příhradová, střecha sedlová s hřebenovými světlíky, členěná v polovině délky dvěma trojúhelníkovými štíty. Reprezentativní průčelí podélných stran v osově symetrické kompozici s mělce předstupujícími středovými rizality je pojednáno ve dvojí barevnosti a s bohatým architektonickým detailem – lizénové rámce, zubořezové římsy různých profilů, segmentové záklenky, atikové nádstavce štítů, sloupky v nárožích vystupující nad korunní římsu aj. Středové rizality jsou částečně omítané, včetně sloupků inspirovaných románským tvaroslovím a s florálními motivy akcentujícími sdružená okna v ose průčelí. Okna nad nimi jsou vyskládána z luxferů. V roce 2014 byla dokončena konverze objektu pro sportovní využití podle projektu arch. Josefa Pleskota jako součást komplexu tzv. Trojhalí. Citlivá rekonstrukce dlouhodobě nevyužívané stavby rehabilitovala celkový architektonický koncept a reprezentativní pojetí fasády. Podlaha byla vyrovnána. V polovině délky byl vložen vstup do 1. podzemního podlaží, kde je umístěno zázemí a propojení se sousedním dvojhalím energetické ústředny č. III.