rudný důl na zlato, se sejpy a mostem přes Zlatý potok

Katalogové číslo

1000120134

Kraj

Královéhradecký kraj

Okres

Trutnov

Obec

Mladé Buky

Část obce

Mladé Buky; Sklenářovice

Katastrální uzemí

Mladé Buky; Sklenářovice

Typ

rudný důl

Kategorie

areál

Archeologizovaný

ano

Zpřístupnění objektu

ano

Sloh

bez slohových znaků

Vznik

16.stol. až 3.čtvrt. 18.stol.

Specializace

archeologie

Anotace

Pozůstatky po těžbě zlata z 15. - 18. století v poloze Bártův les, tvořené pinkami, obvaly, štolami a sejpy a mostem z lomového kamene v údolí Zlatého potoka.

Dějiny

Nad obcí Mladé Buky původně doložena osada Bystřice, která bývá spojována s nejstaršími počátky těžby zlata pod Rýchorami údajně již za vlády knížete Oldřicha (asi r. 975-1034). První doložená zmínka o těžbě zlata je doložena z r. 1542 mezi K. Gendorfem a majiteli vlčického panství. Nejstarší těžbou zlata bylo rýžování, dno údolí bylo přerýváno a odpad (hlušina) zůstával na místě. Z bývalých rýžovišť jsou dnes kupovité nebo protáhlé kopečky vysoké i několik metrů, zarostlé trávou nebo lesem, nazývané sejpy, hrůbata. V r. 1546 udělil císař Ferdinand I. (1526-1564) právo těžit zlato a stříbro v této oblasti a doly začaly silně prosperovat, v r. 1580 se nedaleké město Svoboda nad Úpou stává horním městem a získává ekonomickou převahu nad okolními městy. Největším obdobím prosperity procházejí doly v letech 1577-1618, kdy měšťan Jan Jirský z Hradce Králové nechává otevírat jámu Trenčín, jámu Zlatý klas a od té doby se začínají uvádět názvy šachet. Od počátků působí těžkosti odvádění spodní vody v této oblasti pod Rýchorami a celý Bártův kopec je odvodňován dědičnými štolami (např. štolou Kluge, v r. 1768 štolu nechal opětovně čistit kníže Schwarzenberg). Po r. 1664 byla těžba zlata utlumena, opětovně obnovena kolem r. 1764. V roce 1772 byla těžba oficiálně zastavena, v r. 1781 zbořena stoupa k drcení rudy. Rýchorské zlato, tzv. zlatinky jsou keřovitého tvaru, zlato obsahuje palladium, které je dobře identifikovatelné. Celkový výtěžek zlata z této oblasti představuje hmotnost cca 3 kg.

Dědičná štola Klinge, z hlubinných děl zdejších zlatých dolů je známa jáma Zlatý klas v areálu Vratislavského cechu a především jáma Trenčín na dně největšího místního obvalu zvaného Velká pinka, která je umístěna ve svahu Bártova lesa. Stejným směrem vede v podzemí mírně stoupající dědičná štola, hloubená v 16. až 18. století kvůli odvodnění a zpřístupnění šachet. V první etapě byla ražena asi do r. 1618. Dochované zprávy uvádějí její vyčištění za Schwarzenbergů v 18. století a další ražbu, skončenou r. 1771. Konečná délka podzemního díla není známa, ve svahu jsou patrné nejméně dva trychtýře nad zasypanými světlíky. Kvůli špatným výsledkům skončila už v r. 1772 těžba na celých Rýchorách a od těch dob i dědiční štola Klinge pustla. I když je její ústí zavalené, stále tu vytéká voda, a proto bylo už kdysi opatřeno kamennou studánkou. Podle štoly Klinge se německy jmenovala i sousední osada Bystřice založená v r. 1678, tedy krátce po obnovení těžby zlata. Hornický pojem dědičná štola odráží skutečnost, že odvodňovací chodby byly raženy a udržovány generacemi horníků celá staletí, kdy probíhala na ložisku těžba.

Popis

Pinky a obvaly ve svahu Bártova lesa v oblasti nejspodnější části vojenské silnice, která zřejmě zčásti prochází trasou odvodňovacího zářezu, odvádějícího přebytečnou srážkovou vodu z oblasti dolů. Množství jam (pinek) po šachtách a propadlin po výkopech a zřícených štolách, lemovaných obvaly (výsypkami). Největšími jámami jsou tzv. Zlatý klas a Velká pinka (Trenčín). U horní zatáčky silnice dvojice vodních nádrží, z nichž byla zásobována jednotlivá pracoviště drtící a proplavující vytěžený materiál. V údolí pod kapličkou a rybníky až 2 m vysoké kupovité a především protáhlé kopečky, zarostlé lesem, nazývané sejpy, hrůbata.

Kamenný most nad Zlatým potokem překlenuje nejnižší část údolí s tokem potoka v celková délce včetně nájezdních ramp je cca 18 m. Klenutý most s mírně vzdutou korunou a bez parapetních zídek.