Rybník Blato, v minulosti též zvaný Blatské jezero, byl historicky největší rybník na území Čech (1733 jiter – 996 ha, původně snad ještě více), součást komplikované rybniční soustavy na Poděbradsku a Nymbursku. Rybník vznikl obdobně jako další vodní plochy rybniční soustavy na Nymbursku a Poděbradsku s využitím mělkých bažinatých depresí. Další tři rybníky (Úyslovický, Vyhlíd a Vepřík) byly od Blata odděleny jen hrázemi. Rybník byl napájen Sánským kanálem (též zvaným Lánská strouha), který obcházel plochu rybníka po jeho jihozápadním břehu i několika přirozenými vodotečemi (Blatnice). Rybník měl několik hrází a výpustí – hlavní byla krátká hráz v místě výtoku Blatnice, na silnici mezi Kouty a Netřebicemi, opatřená údajně na splavu kamenným mostem (dnes zaniklým). Další byly jižně od Kout a u Pátku. Vzhledem k rovinatému terénu byl rybník mělký, místy měl v podstatě charakter bažinatých ploch (odtud patrně jméno).