Rozsáhlé pásmo rýžovnických sejpů leží v nadmořské výšce 600 m na pravém břehu Cikánského potoka, před jeho ústím do řeky Blanice. Rýžoviště zlata, které se rozkládá na ploše cca 1000 × 400 m, zde vyplňuje plochou potoční nivu, jež je na V straně ohraničena výrazným hřbetem zužujícím údolí Cikánského potoka. Souvislé pole sejpů je členěno několika bezejmennými přítoky potoka a dále též řadou zatopených i suchých struh a jam vzniklých při rýžování zlata. Sejpy jsou ve V části rýžoviště vysoké převážně 1 – 1,5 m, v Z části, kde převládají dlouhé lineární sejpy orientované šikmo k potoku, dosahují výšky až 2,5 m. Při archeologickém výzkumu Archeologického ústavu v Praze v roce 1976 nalezl J. Kudrnáč na rýžovišti zlomek nádoby ze 14. – 15. století. Menší skupiny sejpů se nacházejí rovněž na levém břehu Cikánského potoka v k. ú. Kratušína a dále proti jeho proudu v k. ú. Řepešín.