Samoobsluha sídliště Desná III. představuje zcela běžnou typovou stavbu, tvořící občanskou vybavenost sídlišť, nikterak nepřesahující mantinely standardní dobové stavební produkce. Poměrně atypický prvek však v tomto případě představuje mozaika od Jaroslava Melicha s tématikou výrobků sklářského průmyslu, rozvinutá na atice pultové střechy. Horizontálně koncipovaná kompozice je tvořena vázami, skleněnými kameny s brusem, korály, krystaly, flakóny a miskami. Mozaiky pak doplňují doprovodné nápisy „Mosaiku vyrobily sklárny v Desné“ a „Návrh: Jar. Melich“. Výtvarná kvalita není nijak závratná, neboť Melichovým přínosem v oblasti sklářství byla zejména řada technologických zlepšovacích návrhů, zahrnující mj. televizní baňky pro obrazovky, ruční výrobu mikrosklíček a výrobu skel pro vakuovou techniku. To však nijak nesnižuje jistou výjimečnost této realizace, která představuje ojediněle dochovanou ukázku výtvarně pojednané utilitární architektury z období „zlatých šedesátých“. Autor mozaiky, Jaroslav Melich byl vedoucím sklářské hutě v Dolním Polubném a v letech 1947–1970 technickým náměstkem ředitele skláren v Jablonci nad Nisou. V roce 1938 absolvoval obor malby na sklo ve vyhlášené sklářské škole v Železném Brodu. V důsledku obsazení pohraničí odešel do sklárny Moravia v Kyjově, kde vytvořil řadu vitráží a sochu skláře. Po skončení války se vrátil zpět do rodného kraje, nicméně výtvarné tvorbě se věnoval spíše okrajově a hlavní činnost pro něj představovala zejména technologie zpracování skla.