Hrubá Skála - hrad. - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

2382

KATEGORIE

ÚAN I

Poř. č. SAS

03-34-04/3

KRAJ

Liberecký kraj

OKRES

Semily

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Turnov

OBEC

Hrubá Skála

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Hrubá Skála

TYP

hrad; zámek

LOKALIZACE POPISEM

1,5 km JZZ od železniční zastávky Hrubá Skála

OBDOBÍ

vrcholný středověk; pozdní středověk; přechod pozdní středověk/novověk; novověk 1; novověk 2

POPIS

areál středověkého hradu, první písemné zprávy 40. léta 14. stol., archeologické prameny - 2.pol.13. stol.

Erozní rýha pod V skalním blokem; "smetiště středověkého hradu a renesančního zámku Hrubá Skála".
2001 - vstupní brána do 2. nádvoří - nález kulturní vrstvy při výkopu pro i.s.
2003 - výzkum formou dohledu v souvislosti se stavbou požárního vodovodu k objektu Malý Kastelán - relikt kulturní vrstvy, keramika VS-No
2007 - Záchranný archeologický výzkum, který proběhl na jižním skalním bloku hradu Hrubé Skály, se zaměřil na prostor, jenž byl po zimě 2005 staticky narušen propadnutím povrchu. V řezu jámy se objevil prostor sklenutý valenou klenbou. Při slanění do tohoto prostoru bylo konstatováno, že jde o dvouúrovňové překlenutí skalního komínu, které je navíc podpořeno rozpěrnou zdí z lomového kamene. Valená klenba měla čela zazděná do ve skále vytesaného lože a byla z nevysvětlitelného důvodu ukončena 1 m před skálou, ve které byl vytesán lahvovitý objekt 1/06. Pro interpretaci těchto specifických stavebních úprav a zároveň jejich datování máme dostatek konkrétních písemných záznamů. Zkoumaná lokalita evidentně přímo koresponduje s lokalitou, kterou A. Sedláček nazývá "bývalým vězením". Za jižním křídlem zámku se údajně ještě na začátku 19. století nacházela "vězení" - místnost džbánovitého tvaru vytesaná ve skále, hluboká asi 10 a široká u dna 5 v ústí 1 m. Objekt byl též nazýván "Peklo". Rozsedlinám pod tímto objektem se říkalo "pod Peklem". V roce 1821 došlo ke změně vlastníka Hrubé Skály. Noví majitelé zámku pánové z Aehrenthalu zde provedli řadu romantických úprav. V rámci parkovýchúprav před jižním zámeckým traktem nechali v roce 1825 "vězení" překlenout a zasypat zeminou. A. Sedláček lokalizoval džbánovitý prostor ve skále do středu jižního skalního bloku. Vzhledem k tomu, že Hrubou Skálu navštívil více než půlstoletí poté, co došlo k parkovým úpravám na jižním skalním bloku, nemusela být, a jak se také při našem výzkumu ukázalo ani nebyla jeho lokalizace přesná. Nálezová situace, zkoumaná v sondách 1 a 1A, prokázala antropogenní aktivity související téměř výhradně s terénními a stavebními úpravami z počátku 19. století, přestože uloženiny obsahovaly nálezy z celého období existence hradu.Pro terénní úpravy byl zřejmě použit materiál ze spáleniště západního předhradí, které vyhořelo v roce 1804. Tím byl překryt nejenom skalní povrch, ale byl jím zasypán i lahvovitý nebo džbánovitý objekt (1/06) vytesaný do pískovce. Jde nejspíše o Sedláčkem uváděné "Peklo", přestože jím uváděná hloubka 10 m byla dle našeho nálezu 8,5 m (objem lze odhadnout na cca 80 000 litrů - jde nejspíše o. jako zásobnici). Mezi oblíbená témata s tajemným podtextem patří také tajné chodby. Při záchranném archeologickém výzkumu a stavebně historickém průzkumu na jižním skalním bloku Hrubé Skály v roce 2006 jsme se ani tomuto tématu nevyhnuli. Došlo zde totiž k objevu zvláštního skalního komínu, který byl překlenut valenou klenbou a jeho báze ústila při patě skalního bloku hradu v údolí nad vsí Doubravice. Ze strategického hlediska šlo o výtečné umístění, neboť skalní puklina ústila v prostoru, který rozhodně nesloužil pro obléhání hradu. Vertikální komín, přestože nenese průkazné stopy po nějaké konstrukci, mohl přesto sloužit jako příležitostná úniková cesta z hradu. Záchranný archeologický výzkum představuje vůbec první záchrannou akci, která na hradě Hrubá Skála za dobu jeho existence proběhla.
2008- Ve dnech 20 a 21. září 2007 proběhla na zámku Hrubá Skála další etapa ZAV. V druhém patře severního traktu v pokoji č. 213 byl v dřevěné podlaze v jihovýchodním rohu místnosti detekován výskyt dřevokazných hub (zejm. dřevomorky). Z tohoto důvodu bylo třeba v zasaženém prostoru odstranit 2 úrovně podlahy, dřevěnou konstrukci "polštáře" pro ukotvení podlahy a vytěžit kontaminovaný klenební zásyp. Ten se skládal ze 3 uloženin, které svědčily o jednorázovém zásypu valené renesanční klenby s lunetami. V bazální partii sondy se ve východní zdi nacházel otvor do komína, ze kterého se do klenebního zásypu dostala také část výplně tvořená komínovým mourem. Otvor do komína (včetně báze odtahu?) byl zpevněn roštem z železných pásků. Zeď v jihovýchodním rohu místnosti nesla stopy očazení, které s četnými nálezy renesančních kachlů poskytuje argumenty pro jednoduchou interpretaci - do jihovýchodního rohu místnosti byla situována kachlová kamna. Otázkou zůstává doba jejich funkce, resp. její ukončení. Od roku 1515 se majiteli celého skalského panství a hradu Hrubé Skály stali Smiřičtí, kteří původně gotický hrad přeměnili na pohodlné renesanční sídlo. Tyto úpravy pochopitelně nikoliv najednou, nýbrž postupně, proběhly v celém areálu sídla, a proto lze stavbu kachlových kamen v dnešním pokoji č. 213 spojit s touto rozsáhlou přestavbou (pol. 16. - poč. 17. stol.). Kachlová kamna mohou mít při správné údržbě životnost i více než jedno století. Zánik lze proto hledat nejdříve v 17. spíše však v 18. století. Zde se naskýtá událost známá z písemných pramenů, a tou je požár v roce 1710. Ten zasáhl zejména východní křídlo zámku, ale jeho rozsah není přesně znám. Je proto velmi pravděpodobné, že poškodil také prostor severního traktu..
Zlomky kachlů, které se nalezly v klenebních zásypech v sondě 1/07, v žádném případě netvoří celou hmotu destruovaných kachlových kamen. Do zásypu se dostaly pouze neupotřebitelné zlomky. Celé kachle mohly být použity na opravu jiných kamen na zámku nebo mohlo dojít k jejich prodeji.
Na základě rozboru nálezové situace se jeví jako velmi pravděpodobné, že k zásypu klenby došlo na počátku 18. století v rámci výměny dřevěných konstrukcí a destrukci kachlových kamen.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Letecká prospekce

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

05. 08. 1999

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023