intravilán Lomnice nad Popelkou - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

2928

KATEGORIE

ÚAN I

Poř. č. SAS

03-43-01/1

KRAJ

Liberecký kraj

OKRES

Semily

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Semily

OBEC

Lomnice nad Popelkou

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Lomnice nad Popelkou

TYP

jiná archeologická lokalita; město; hřbitov; tvrz; pohřebiště; tábořiště; zámek; neurčený areál

LOKALIZACE POPISEM

Střed města.

OBDOBÍ

pravěk; mezolit; doba bronzová; středověk - novověk; vrcholný středověk; pozdní středověk; přechod pozdní středověk/novověk; novověk; novověk 1; novověk 2

POPIS

Historické jádro Lomnice nad Popelkou s areálem zámku (čp.4) a kostela sv.Mikuláše. Sledování liniových staveb ve středu města od roku 1993.
Komponenta 3: středověká stratigrafie u V průčelí zámku.
Komponenta 4: pozdně středověký hřbitov.
Komponenta 5: město
Komponenta 1:Husovo nám. čp. 47 - hotel Doležal
Komponenta 2: ul. J.J. Fučíka čp. 96
nález zlatého drátu u Lomnice n. P. - nejstarší zpráva o arch. nálezu z našeho regionu - pochází z roku 1629 (29. duben 1629) - list hormistra Geoldela z Vrchlabí psaný frýdlantskému zemskému hejtmanu
z mincí v nádobě (1470-1480) při stavěb nových škol v roce 1931 - jižní okraj města
- Lomnice nad Popelkou - původně Stará Lomnice - ves 1308, predikát Albertus de Lompnitz
- v cihelně v r 1930 nalezeno "vrcholně středověké sídliště"
- u osady "Popelka" (ZSO??) uváděny hornické stařiny (16. stol.)
- v roce 2000 proběhla oprava NTL plynovodu v ul. pplk. Truhláře - v průběhu průkopu byly registrovány zejména uloženiny spojené se stavbou stávající i předchozí komunikace (18./19. století). Před čp. 105 zachycena složitá stratigrafie složená z 12 uloženin: 1) asfalt, 2) dlažba, 3) žlutý písek - podsýpka, 4) tmavá hnědozelená hlína s kameny, 5) tmavě červený písek, 6) vrstva černých uhlíčků, popela, hrudek mazanice, 7) sytě červená písčitá vrstva s drobnými kamínky, mazanicí, maltou, 8) sytě černá popelová vrstva, 9) červenohnědá hlína s cihlami a maltou, 10) sytě černá popelová vrstva, 11) červenohnědá hlína s cihlami a maltou, 12) černá hlína s cihlami a maltou - tato stratigrafie dokládá velmi čilou stavební aktivitu v daném prostoru - nejstarší nálezy můžeme datovat do 16. století, ze 17. a 18. století dokládáme hmotně minimálně 2 rozsáhlejší městské požáry, nejvyšší vrstvy jsou recentního až subrecentního stáří.
2009- st.p..č. 132/1 - regenerace dřevěná zvonice (r.1652) na hřbitově v Lomnici nad Popelkou, Při statickém zajištění základů zvonice odstraněna vrstva o mocnosti 0,5 m. Šlo o uloženinu s artefakty 18./19. - 20. stol., koordináty: 385,9/59
2009-zámek-V průběhu výzkumné sezóny 2009 byly zkoumány výkopy vně budovy zámku a část prostor v jeho suterénu. Archeologickému dohledu neunikly ani klenební zásypy v přízemí a patřebudovy, pokud byly narušovány stavebními zásahy. Z důvodu zanedbání povinností stavebníka, vyplývající zejména z 2. odstavce § 2 zákona 20/1987 sb. aj., byly bez odborného dohledu zcela odstraněny svrchní partie souvrství a úseky stavebních konstrukcí středověkého původu v suterénu zámku; v severní polovině objektu došlo k naprostému odstranění antropogenních vrstev až na podloží. Bez odborného dohledu byly též vyhloubeny výkopy na vnitřních stranách zámku, při levém bočním a zadním průčelí hlavního křídla, při levém průčelí pravého bočního křídla a při zadním a pravém bočním průčelí zadního křídla. V případě posledně jmenovaných výkopů bylo možné dokumentovat pouze relikty zděných stavebních konstrukcí a malé úseky stěn výkopů, pokud to umožňovaly desky pažení.I přes nepříznivé okolnosti způsobné ze strany stavebníka a dodavatele stavebních prací, bylo možné získat informace o mohutném souvrství destrukcí a navážek, překrývající mohutnou obvodovou hradební zeď a zdivo obytných či hospodářských budov středověkéa renesanční tvrze. Zcela mimořádné bylo zjištění, že zejména obvodová hradební zeď dosahuje až 4,5 metru zachovalé výšky, až do úrovně barokní úpravy povrchu nádvoří. Kromě obvykle nalézaných artefaktů, jako jsou zlomky keramických nádob a kachlů (14. -19. století), byly získány i nálezy z organických materiálů (kůže a dřevo); v torzech z větší části zachovalých nádob i sedimenty původního obsahu. Neméně zajímavým nálezem je také středověká (14. století) úprava venkovních povrchů, tvořená pískovcovými deskami. Posledně jmenovaný nález byl identifikován v stávajícím suterénu zámku, v pětimetrové hloubce od současného povrchu. Drtivá většina nálezů a nálezových situací náleží původně nezahloubeným objektům. Výjimku tvoří úzký příkop/žlab při vnitřní straně obvodové hradby; relikty středověkých zahloubených objektů, které musíme předpokládat, nebyly stavbou obnaženy a tedy ani zkoumány. Dále byly dokumentována kanalizace (16. stol.) na odvod splaškové vody a kanalizace na odvod srážkové vody (18.stol)
2011 - V termínu od 1. do 8. února 2010 v souvislosti s obnovou historického objektu radnice č.p. 6 na Husově náměstí v Lomnici nad Popelkou proběhla terénní část záchranného archeologického výzkumu
Objekt se nachází v horní části Husova náměstí ve východní frontě domů (ZM 03-43-01, 352,4 mm od ZSČ a 53,4 mm od JSČ, nadmořská výška +- 479 m, souřadnice JTS-K - 669183/1002846).
Výzkum odhalil nálezovou situaci, která předcházela stavbě objektu radnice. V prostoru dvora bylo registrováno skalní podloží, které neslo na povrchu zjevné stopy ošlapu. Do skály byly zasekány relikty nemovitých objektů - dvojice kůlových jamek (obj. 1/2010) a žlabovitý objekt - zřejmě trativod. Kůlové jamky mohly souviset s ukotvením konstrukce lešení. Datování je vzhledem k absenci chronologicky citlivých artefaktů poměrně problematické - řadíme je do průběhu závěru středověku až raného novověku. Trativod. lze vzhledem k stratigrafickým poměrům datovat do širšího časového intervalu pozdního středověku až. raného novověku.
V suterénu jsme nalezli relikty stavebních konstrukcí, které předcházely době výstavby stávajícího objektu radnice. Jejich datování spadá s největší pravděpodobností do období 17. - 18. století.

2012 (1)- Akce "Čistá Jizera II - Lomnice nad Popelkou" (2009-2011) -
Smetanova ul.- nález dubového koryta z pivovaru (datace NO2) - souřadnice 669575.353/1002788.921
- relikty dřevěného vodovodního potrubí v druhotném uložení (datace NO2) - souřadnice: 669681.140/1002682.306;
Jeronýmova ul.: - před zahradou k č.p. 142 - registrován na JZ řezu dřevěná konstrukce
(rošt/výdřeva?), odebrány vzorky keramiky a mazanice z nadloží konstrukce z
ulehlé tmavě žlutočervené jílovito-písčité hlíny, četné drobty uhlíků a mazanice - souřadnice: 669055.311/ 1002916.037

2012 (2) - Areál bývalého pivovaru v severozápadním sousedství zámku čp. 4 (parc.č. 344/2, 1316, 219/2, 353, 354/18, 220/1, 344/1). Plocha staveniště byla zastižena v říjnu 2010, kdy byly odstraňovány torza budov, náletové dřeviny a deponie odpadu. Povrch terénu staveniště se nacházel v průměrné nadmořské výšce 481,8 m, sestával z různých forem zpevněného povrchu (žulové dlažby komunikace, betonové panely, podlahy dnes už neexistujících staveb), v menší míře i nezpevněné plochy ve formě drnu a recentních sutí a navážek. Stratigrafický předcházející horizonty byly tvořeny buď nezpevněnými podsypy pod dlažbami a podlahami, geologickým podložím nebo antropogenními vrstvami různého stáří.
Terénní výzkum byl realizován ve třech na sebe navazujících fázích. Zjišťovací výzkum (12. - 14. října 2010) naznačil rozsah, hustotu a charakter archeologických pramenů. Předstihový výzkum (3. června - 31. července 2011) spočíval v manuální exkavaci těch částí staveniště, kde byly zjištěny anebo důvodně předpokládány, nemovité a movité archeologické nálezy. Třetí fáze terénního výzkumu probíhala v součinnosti se stavbou, a to formou odborného dohledu a operativní dokumentace při provádění zemních a výkopových pracích. Centrální plocha staveniště byla snížena přibližně o 80 cm na niveletu 481 m n.m. Většina liniových výkopů byla průběžně kontrolována a v případě identifikování archeologických situací dokumentována.
Zjišťovací sondy ukázaly archeologické terény pří západním okraji staveniště. Zde byly v červnu a červenci 2011 otevřeny sondy ve čtvercové síti a dokumentovány torza základových zdiv staveb ze 17. - 19. století, 3 zahloubené objekty novověkého stáří a 2 torza zahloubených roubených nádrží na vodu (haltýře) a dřevěné odtokové potrubí ze závěru 18 století. V Jihozápadním koutu staveniště, v místě budoucí zásobovací rampy, byly zjištěny zdiva a povrchy podlah dvou nesoučasných novověkých taveb. V jižní části staveniště byly zaměřeny a dokumentovány torza zdiv suterénů novověké stavby (2. pol. 19. - počátek 20. století. Ve výkopu (17) pro kanalizační přípojku v JV sousedství obytné budovy pivovaru byl zjiště malý úsek zdiva, který lze na základě arch. materiálu z výplně základového výkopu datovat do období pozdního středověku. Další nedatované zděné konstrukce byly zjištěny v těsném JV zmíněné budovy. Stratigraficky jsou tyto torza zdiv starší než stávající barokní stavba obytné budovy pivovaru. Ve stávajícíh objektech bývalého pivovaru nebyly archeologické terény narušeny.
2013 - Při severním průčelí kostela sv. Mikuláše z Bari v Lomnici nad Popelkou k výkopu pro vodovodní přípojku (parc.č.2241/3; výkop měl délku cca 40 m.). Výkop byl zaplněn od dlažby až po dno zaplněn jílem červenohnědé barvy. V jižním řezu výkopy byly patrné substrukce lidských kostí v neanatomické poloze (koordináty JTS-K: 669096.84/1002953.42).
Kostel sv. Mikuláše z Bari se nachází ve spodní části lomnického náměstí. Na místě současného kostela stával malý kostelík, uváděny k roku 1354 jako již stojící. Dnešní budova kostela sv. Mikuláše byla postavena v letech 1781-1782. Kolem kostela se rozkládal středověký a raně novověký hřbitov, na kterém bylo kolem roku 1600 ukončeno pohřbívání. Při stavbě barokní stavby kostela došlo zcela nepochybně k narušení starších hrobů. Některé z kostí z narušených hrobů byly vyskládány do pravidelné jámy vyhloubené za hlavním oltářem vně východního průčelí stavby. Pochozí povrch kolem novostavby kostela byl navýšen nejméně o 20 cm.
Nálezovou situaci lze interpretovat jako ojedinělé nálezy lidských kosterních pozůstatků ze středověkého až raně novověkého městského hřbitova. Pocházejí z hrobů, které byly narušeny jak při stavbě barokní kostelní stavby, tak při výkopu vodovodní přípojky v 1. pol. 20. století.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Letecká prospekce; Geofyzikální a jiný průzkum; Náhodný nález

PŘESNOST VYMEZENÍ

přesně (do 10 m)

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

09. 04. 1997

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023