Náhledový výřez ÚAN z mapy
- ID SAS
- 13597
- KATEGORIE
- ÚAN I
- Poř. č. SAS
- 14-11-08/1
- KRAJ
- Královéhradecký kraj
- OKRES
- Náchod
- OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
- Nové Město nad Metují
- OBEC
- Nové Město nad Metují
- KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
- Nové Město nad Metují
- TYP
- výšinné sídliště; město; kostel; opevnění; tvrz; neurčený areál; sídliště; hrad
- LOKALIZACE POPISEM
- Plocha kolem náměstí a přiléhající Krajské a Horské předměstí.
- OBDOBÍ
- starší paleolit; eneolit; období popelnicových polí; doba laténská; přechod pozdní středověk/novověk; novověk
POPIS
Aktualizace 2001 - původní karta (NA97, B.Dragoun, OMOH) nahrazena novou. Změny se týkají vymezení rozsahu plochy (rozšíření o Horské předměstí), k UAN I přiléhá UAN II (Krajské předměstí). Nové údaje o komponentách, nemovitých i movitých obj., literatuře, nález.zp.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
UAN I zabírá historické jádro města (husovo nám., ul. Na Zadomí), areál zámku a Horské Předměstí. K UAN I přiléhá ze S UAN II - Krajské Předměstí a ZSO Bořetín (zmiňována 1513, loklaizace Z:164, J:296).
Z mindelských teras v Novém Městě n.M. jsou známy staropaleotické (?) nálezy - sběr Dr. Sekyra v roce 1964.
Výrazná skalnatá ostrožna v místě dnešního náměstí osídlena již v pravěku, s největší pravděpodobností pravěké hradiště. Přímo z prostoru náměstí mají pocházet kamenné broušené nástroje, kamenný sekeromlat byl vykopán J. Hüblem před domem č.1220.
Silné osídlení je doloženo z období popelnicových polí. V Zelené ul. čp.71 byla při stavbě chléva nalezena bronzová sekerka "mohylového" charakteru. Při výkopech vr dvoře domu čp.1243 (parc.č. 1092/1,2) nalezeny lužické, slezkoplatěnické, laténské a středověké střepy (1. 1. 1988 J. Boček). V roce 1998, při rekonstrukci kanalizace mezi kostelem Nejsvětější Trojice a radnicí, nalezena bronzová štítová spona (M. Beková, OMOH Rychnov n.K.). V roce 1999 při rekonstrukci plynovodu v týchž místech zachycena kulturní vrstva s kůlovými jamkami a zahloubeným objektem obdélníkového profilu, s nálezy silně přepálené slezkoplatěnické keramiky (J.Tůma, OM Náchod).
Rozsáhlé stopy osídlení z období popelnicových polí byly zachyceny při archeologickém výzkumu provedeném v roce 2009 v souvislosti s celkovou rekonstrukcí náměstí (M. Beková, OMOH Rychnov n.K.). Přímo v prostoru podloubí byl nalezen objekt kultury popelnicových polí (cca 7.-8. st. př. Kr.). V objektu byla rovněž objevena hlavice spony. Na první polovině náměstí bylo asi 40 objektů, v druhé části pak přes 550. V jižní části náměstí bylo téměř dochováno sídliště popelnicových polí, půdorysy kůlových staveb z několika fází osídlení, které se překrývají, od lužické kultury až po slezsko - platěnickou kulturu. Ty kůlové stavby jsou překryty kulturní vrstvou, která vznikla při jejich zániku. V ní se nacházely poměrně bohaté keramické nálezy a několik ojedinělých nálezů bronzu. Poměrně zachovalé sekerky, srpové čepele a jehlice. Kromě těchto nálezů se podařilo již při zahájení prací na jižní části náměstí najít bronzový depot zlomků, obsahující zhruba 40 předmětů, především srpy, sekerky s tulejkou, zdobené náramky, zlomky bronzových nádob a bronzové slitky. V samotném závěru výzkumu nelezeno několik žárových hrobů slezsko - platěnické kultury. Jeden z nich byl poměrně bohatý s několika nádobami a patrně přikrytý původně štítem s bronzovou puklicí.
Kromě kultury popelnicových polí byly zachyceny i situace, které souvisejí přímo se založením města. Na jižní straně náměstí byly domy posunuty asi metr oproti současnému půdorysu a jejich původní vzezření bylo podstatně skromnější, podloubí bylo na dřevěných sloupech. Po požáru došlo k radikální přestavbě, kde byla vytvořena konstrukce pernštejnské zdi, která všechny stavby sjednotila. Dnešní vzhled je výsledkem situace po požáru v roce 1527. Našlo se několik příležitostných zařízení, které fungovaly v ploše náměstí, jako boudy a drobnější stavby, vodovod studna.
V roce 1501 bylo na ostrohu založeno Janem Černčickým z Kácova město. Dřevěná zástavba zcela zanikla při požáru 1526. Poté město obnoveno v poněkud jiné dispozici. Na části městských parcel postaven kostel Nejsv. Trojice. V prostoru před kostelem byla v roce 1999 ve výkopu pro plynovod zachycena přepálená maznicová vrstva, s největší pravděpodobností destrukce domu z požáru 1526 (J.Tůma, OM Náchod). V SZ části města stála původně tvrz (hrádek ?), po požáru v roce 1526 přestavěná na hrad a poté několikráte přestavována do podoby zámku.
- PODNĚT VYMEZENÍ
- Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Sběr; Náhodný nález; Neznámý
- PŘESNOST VYMEZENÍ
- s rozptylem cca 200 m
POZNÁMKA K VYMEZENÍ
Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.
- DATUM SCHVÁLENÍ
- 14. 02. 2001
- DATUM AKTUALIZACE
- 09. 06. 2023
Zobrazení na mapě
ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE
- UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
- UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
- UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
- UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.
V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.
Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.
Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.
PŘILEHLÁ ÚAN
Digitální dokumenty (MIS)
SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY
AUTORIZACE POPISU
- Tůma Jan, Muzeum Náchodska (Náchod, Česko) (14.02.2001)
ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST
- NPÚ ÚOP v Josefově