Středověké a novověké jádro obce Svaté Pole - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

8834

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

12-43-18/3

KRAJ

Středočeský kraj

OKRES

Příbram

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Dobříš

OBEC

Svaté Pole

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Svaté Pole

TYP

tvrz; zaniklý areál; kostel; archeologický objekt; sídliště; jiná archeologická lokalita

LOKALIZACE POPISEM

Vesnice na kotenčickém potoce u Svatopolského rybníka.

OBDOBÍ

středověk - novověk; pozdní středověk; datace neurčena

POPIS

Zdejší tvrz se poprvé uvádí v roce 1455 jako sídlo Hynka z Jablonné, předka rodu Svatopolských z Jablonné. Od roku 1525 drželi statek Loští z Rabštejna, pak Byšičtí z Byšic a od r. 1601 Malovcové z Chýnova. Tvrz, která stála naproti kostelu u rybníka, byla podle popisu z r. 1646 kamenná, jednopatrová a krytá šindelem. Obsahovala velkou světnici s komorou a síní a v patře sýpku. Pod ní byly dva sklepy, z toho jeden klenutý. K hlavní budově přiléhal menší přístavek, rovněž se dvěma sklepy, velkou síní, dvěma světnicemi, dvěma komůrkami a světničkou s komorou pro správce. Od roku 1647 byli majiteli tvrze Brandštejnové, kteří patrně rozšířili tvrz o nové stavení. Od roku 1683 Kunášové z Machovic. V roce 1717 byl statek připojen k dobříšskému panství a tvrz postupně zanikla. Na základech tvrze stojí dnes obytná budova čp. 41. Velký obdélný dvůr, jehož jižní část tato budova tvoří, je majetkem bývalého JZD Rosovice. Leží ve východní části obce u rozlehlého Svatopolského rybníka. Dochovány jsou dosud původní kamenné, valeně zaklenuté sklepy i klenby v přízemních místnostech. Druhé stavení, stojící v severní části dvora, bylo podle nápisů na žulových dveřních překladech zřejmě postaveno teprve v r. 1682 a má podobné klenby jako starší z obou budov. Stodola se štíty, uzavírající dvůr od východu, má dvojitý, rovněž zaklenutý sklep.

Svaté Pole:
Ve 14. století farní ves. Obec kolem nepravidelné návsi vzniklé rozšířením cesty, procházející obcí od severu k jihu. Na návsi kostel.
Podle první historocké zmínky byla ves Svaté Pole již před rokem 1371 sídlem zemanů Přibíka, Kunce a Vernéře. V letech 1385 a 1386 tu seděli Jan Vývrat, Martin a Bernard ze Svatého Pole, z niž Jan a Martin zde byly ještě r. 1399. Vedle nich je tu doložen i Oldřich Roubík z Hlavatec. Ten žil ve Svatém Poli ještě r. 1415. R. 1438 držel zboží jeho syn Ctibor Foréř, který byl r. 1443 již mrtev, a statek držela vdova po Oldřichovi Dorota. Brzy po r. 1452 zdědil statek její třetí manžel Hynek z Hněvšína.
Zdejší TVRZ se poprvé uvádí v roce 1455 jako sídlo Hynka z Jablonné, předka rodu Svatopolských z Jablonné. Od roku 1525 drželi statek Loští z Rabštejna, pak Byšičtí z Byšic a od r. 1601 Malovcové z Chýnova.
Tvrz, která stála naproti kostelu u rybníka, byla podle popisu z r. 1646 kamenná jednopatrová a krytá šindelem. Obsahovala velkou světnici s komorou a síní a v patře sýpku. Pod ní byly dva sklepy, z toho jeden klenutý. K hlavní budově přiléhal menší přístavek, rovněž se dvěma sklepy, velkou síní, dvěma světnicemi, dvěma komůrkami a světničkou s komorou pro správce.Od roku 1647 byli majiteli tvrze Brandštejnové, kteří patrně rozšířili tvrz o nové stavení. Od roku 1683 Kunašové z Machovic; V roku 1717 byl statek připojen k dobříšskému panství a tvrz postupně zanikla.Na základech tvrze stojí dnes obytná budova čp. 41. Velký obdélný dvůr, jehož jižní část tato budova tvoří, je majetkem bývalého JZD Rosovice. Leží ve východní části obce u rozlehlého Svatopolského rybníka. Dochovány jsou dosud původní kamenné valeně zaklenuté sklepy i klenby v přézemních místnostech. Druhé stavení, stojící v severní části dvora, bylo podle nápisů na žulových dveřních překladech zřejmně postaveno teprve v r. 1682 a má podobné klenby jako starší z obou budov. Stodola se štíty, uzavírající dvůr od východu, má dvojitý, rovněž zaklenutý sklep.
Kostel sv. Alžběty:
Původně gotický doložený ve 14. století, zbarokizovaný A. Škopkem v letech 1711-1722, z gotické stavby dochováno zdivo presbytáře a lodi, již byla prodloužena průčelní kulisa s věžemi po stranách, kostel upraven r. 1811. Náhrobníky. Vybavení kostela barokní.

Archeologie:
V letech 1970-1980 - zahrada domu čp. 15, uvedený objekt zde stál před rokem 1840, majitel zahrady zde vykopal údajně celé nádoby, které lze podle popisu datovat rámcové do středověku až novověku. Nálezy jsou ztraceny.

1995: v roce 1995 bylo při výkopových pracích u budovy fary čp. 2 nalezeno velké množství užitkové keramiky a kachlíc, předáno Okresnímu muzeu v Příbrami.Zásah do země nebyl archeologicky dokumentován. Dodatečně proběhlo zaměření výkopu (výkop pro septik).

2002: duben 2002: záchranný archeologický výzkum byl vyvolán líniovýmivýkopovými prácemi v místech vyústění cesty mezi dnešním čp. 27 (čp. 17 ve stabilním katastru) a severovýchodním rohem pozemku fary - zachyceny objekty - objekt zaplněný destrukcí kachlových kamen.
Oba výzkumy publikovány AVSČ 7/2, 711-733.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Náhodný nález

PŘESNOST VYMEZENÍ

přesně (do 10 m)

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

05. 05. 1997

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023