Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
12342
KATEGORIE
ÚAN I
VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
Ano
Poř. č. SAS
13-34-19/1
KRAJ
Kraj Vysočina, Středočeský kraj
OKRES
Havlíčkův Brod, Kutná Hora
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Kutná Hora, Světlá nad Sázavou
OBEC
Bělá, Bohdaneč, Třebětín
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Bělá u Jedlé, Kotoučov, Třebětín
TYP
sklárna; archeologická lokalita; vesnice; areál nezemědělské výroby
LOKALIZACE POPISEM
Cca 1,5 km SV od centra Bělé.
OBDOBÍ
novověk - industriální období

POPIS

Sklárnu s přilehlou osadou vybudoval v roce 1796 pro Ledečské panství její první nájemce František Čapek. Sklárnu měl pak pak Čapek a jeho rodina v nájmu 25 let. V roce 1821 sklárnu pronajal Josef Hofman, jenž areál v letech 1821-25 přestavěl do podoby, jež se částečně zachovala do současnosti. V r. 1844 sklárnu pronajala společnost Lazar Pick a synové, vedením byl pověřen skelmistr Ignác Rückl, jenž sklárnu v r. 1860 odkoupil. Sklárna pak v držení rodiny Rücklů zůstala téměř 60 let.
Areál sklárny si do značné míry zachoval charakter z přestavby z 20. let 19. století, kdy vznikla zděná huťská hala a zděný skelmistrovský dům. Řada objektů areálu však zanikla ještě v průběhu 19. století, zejména při východním a jihovýchodním okraji areálu, kde lze předpokládat provozy s vodním pohonem - stoupy, brusírny, resp. pila. Lze zde očekávat také stopy vodního náhona.
Řada dělnických domků na severním okraji se zachovala až do poloviny 20. století, načež byla v 50. letech zbořena.
Zaniklo také vícero hospodářsko-výrobních objektů, z nichž některé vznikli až ve 2. polovině 19. století.
Součástí vymezení je také přilehlého hráz historického rybníka, jenž je zachycen již na mapě ze začátku 18. století (Muellerovo mapování).

PODNĚT VYMEZENÍ
Vizuální průzkum
PŘESNOST VYMEZENÍ
přesně (do 10 m)

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Vymezeno na základě historických map stabilního katastru (© ÚAZK).

DATUM SCHVÁLENÍ
06. 04. 1998
DATUM AKTUALIZACE
03. 09. 2023
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

PRVKY

Archeologické prvky a lokality

Aktuálně chráněné prvky

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Rous, P. Soupis sklářských hutí a rafinerií na Havlíčkobrodsku. Havlíčkův Brod, 1990. 49-50.
  • Adler, J. 180 let sklárny v Tasicích. 1975. XXV, 172-177.
  • AUTORIZACE POPISU

    • Rous Pavel, Muzeum Vysočiny (Havlíčkův Brod, Česko) (06.04.1998)
    • Čáni Ján, Národní památkový ústav, generální ředitelství (01.09.2023)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP v Telči