zámek Milotice - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

31332

KATEGORIE

ÚAN I

Poř. č. SAS

34-22-08/12

KRAJ

Jihomoravský kraj

OKRES

Hodonín

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Kyjov

OBEC

Milotice

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Milotice u Kyjova

TYP

tvrz; zámek

LOKALIZACE POPISEM

SZ obce, při silnici Kyjov-Milotice

OBDOBÍ

vrcholný středověk; novověk

POPIS

Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.

PODNĚT VYMEZENÍ

Vizuální průzkum

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Původní tvrz stojící na místě dnešního zámku byla vystavěna v době před husitskými válkami Janem z Moravan ze zchudlé landštejnské větve Vítkovců. Pro vladyky z Moravan se milotická tvrz stala v období husitských válek důležitou vojenskou základnou. Z pramenů je známo, že ji kvůli tomu silně opevnili, k čemuž využili materiál ze zbouraného kostela v Polešovicích. Protože stála v rovině, přístupu k ní bránil močálovitý terén. Toho pozdější majitelé využili a jinak neužitečné bažiny přeměnili v rybníky. Poněvadž Moravanští ve své kořistné činnosti pokračovali i po porážce radikálních husitů u Lipan, byla tvrz v roce 1449, při akci stavů proti nim, nejméně po šest týdnů systematicky obléhána a nakonec i dobyta. Nebylo to jednoduché, neboť obléhatelé museli zbudovat obléhací bašty a opevněné leženÍ. Po dobytí nepochybně následovala obnova a další úpravy, ale vzhledem k absenci architektonických detailů nelze určit podíl pánů z Kravař (1460-79), vladyků z Ojnic (1480-90), či rodové větve Zástřizlů, kteří na tvrzi sídlili do poloviny 16. stoletÍ. Z původní gotické tvrze pravoúhlého půdorysu (40 x cca 35 m) se dochoval rozvrh přízemí jižního a snad zčásti i východního křídla. Pozdní gotice možná patří i plný spodek jižní nárožní věžice K vnější fortifikaci patřila zřejmě ještě gotická hranolová věž v západní ohradní zdi, k níž původně vedla cesta od vesnice. Její existence a část opevnění je graficky doložena už jen historickým plánem z počátku 18. století, ale písemně ještě z jeho konce. Přestavbu tvrze na renesanční zámek zahájili asi páni ze Žerotína, kteří panství vlastnili v letech 1552-70. Za nich jistě přestavěli budovu staré tvrze, jejíž západní síň se středním pilířkem a pasy, které nesly trámové stropy, ukazuje na starší původ.
Do konce století vzniklo také renesanční opevnění s rozměrnými nárožními bastiony. Západní část jeho plochy před polovinou 18. století vyplnily konírny a jízdárna. Obě budovy však zčásti využily starších stavení, která jsou vidět na vedutě zámku a na historickém plánu.
Po roce 1720 dochází k vrcholně barokní přestavbě zámku a vybudování přiléhajícího francouzského parku.

DATUM SCHVÁLENÍ

11. 03. 2005

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023