Areál paláce ses ksládá z vlastní ho paláce, k němu přilehlé zahrady, glorietu na pohledové ose zahrady a bývalé jízdárny čp.351. Palác postavený na místě pěti domů a sladovny, tyto domy jsou v organismu paláce z větší části dochovány /největší renesenančí dům U.Aostalise - ren. klenby přízemí/ východněji druhý raně renes. dům, rovněž dochován do úrovně 2.patra. V východní části byly tři objekty - nejvýzn. Henkelův dům byl patrně nejvýzn. renesační stavbou té doby v Praze. Oba celky a sladovana byly majetkově propojeny r. 1646. Následovaly postupné barokní přestavby. Po 1650 zřízena terasovitá zahrada.1659-85 postavena dvorní křídla.1715-1718 přestavba střední části paláce patrně podle G.Santiniho. - vzniklo monumentální střední průčelí a úpravy v interieru - vestavěno hl.schodiště. 3.čtvrtina 18.st. poslední úprava - upraveny V část - přizpůsobeno starší střední části. Rozlehlá palácová stavba - k hlavnímu uličnímu křídlu se kolmo pojí tři boční křídla vytvářející tak dvory.Hlavní průčelí má v podstatě tři části - akcentována je barokní střední část s rizalitem na ose ukončeným trojúhleným tympanonem s monumentálním kamenným portálem s balkonem v 1.patře. Dekorativními supraportami je akcentováno první patro. Pravá část fasády je odlišná - zcela hladká s rozdílně posazenými okny, v přízemí s vysokým půlkruhově ukončeným vjezdem s bosovanou edikulou. Střední dvůr je pojat jako čestný dvůr s architektonizovaným průjezdem s monumentálními plastikami atlantů.Fasádě dominuje půlválcová schodištní věžice. Dvůr na jižní straně uzavírá monumentální čtyřramenné schodiště s balustrovým zábradlím s štukovým stropem. Na mezipodestě s výklenkem. Schodiště při ústí na terasu zahrady ukončují tepané brány s páskovými motivy.Palác má velmi cenná vstupní vrata: v levé části raně barokní, dvoukřídlá se vyřezávaným sloupkem v podobě hermy, dveře hl. portálu - s motivy edikul ve výplni s květinovým ornamentem. Na oknech přízemí kované renesanční mříže. V interieru štukové barokní a rokokové štukové stropy, barokní dveře a ostění. Interier: přízemí má renesanční charakter, klenuté valenými klenbami s lunetami. Do patra vede monumentální schodiště z poč.18.st. s kuželkovým pískovcovým zábradlím. Zahrada založena současně s výstavbou paláce v duchu italské raně barokní tradice. Na počátku 18. st. v souvisloti s úpravami paláce přetvořena, dodatečně byl vytvořen osový průhled na gloriet uzavírající zahradu. Po roce 1795 zahrada získala anglický krajinářský charakter.Terasovitě koncipovaná zahrada osově orientovaná pohledově navazující na průčelí paláce. První terasa na obdélné půdorysu má dvě výškové úrovně, předělená opěrnou zvlněnou zídkou. Prostor je travnatý, s obloukovými cestami při obvodu, u zdí jsou keře.Druhá terasa ukončena opěrnou zdí s nikami držící terén.Barokní kompozice zmizal za krajinářskou úravou.(hadovitě vedené cesty, stromy). V rohu terasy barokní domek se schodištěm kudy se prochází do svažité části zahrady s ovocným sadem, rozčlěné terasami. Gloriet - zahradě dominuje barokní letohrádek - na obdélném půdorysu v interieru s křížovými klenbamina pilířích s otevřenými arkádami a pavilonovým nástavcem. čp.351 - bývalá jízdárna - postavena na místě viničního lisu, parcela s lisem připojena k paláci r.1645. Kdy došlo k přestavbě nelze říst, patrně za velkých palácových úprav. V první polovině 19. st.rozšíření a úpravy. R.1881 uvedeno jako dům čp.351 zv.jízdárna, ke kterému patřili ještě dvůr šupna, stáje. Jízdárna byla patrová budova s terasou přístupnou z patra. Fasády nezajímavé. Novodobě upraveno.