Schwanzův palác

Katalogové číslo

1000137546

Kraj

Jihomoravský kraj

Okres

Brno-město

Obec

Brno

Část obce

Brno-město

Katastrální uzemí

Město Brno

Adresa

• Brno, náměstí Svobody č.p. 86/17

Typ

palác

Kategorie

objekt

Sloh

renesance; slohy 19. století; slohy 20. století

Autor

Antonio Gabri, sochařská výzdoba Giorgio Gialdi

Vznik

90.l. 16.stol.

Anotace

Schwanzův palác je stavbou z konce 16. století s mnoha dalšími architektonickými úpravami.

Historický vývoj

Dnešní palác stojí v místě zaniklé středověké zástavby. Při archeologickém výzkumu byly nalezeny zbytky domu postaveného mezi lety 1243–1260, který na konci 13. století vyhořel. Nahradil jej další středověký obytný objekt, jehož nejznámějším majitelem byl mezi lety 1564–1586 moravský zemský hejtman Čeněk z Lipé, po němž byl také palác nazýván jako „dům pánů z Lipé“. V letech 1586–1587 byl majitelem Pavel Šarovec z Moutěnic, od nějž dům výměnou za dům U Červeného vola na nároží Kobližné a náměstí Svobody získal brněnský měšťan Kryštof Schwanz z Retzu. Ten nechal starý dům strhnout a na jeho místě počátkem 90. let 16. století nechal postavit třípatrový renesanční palác podle návrhu italského stavitele Antonia Gabriho. Na výzdobě dvou válcových arkýřů a portálu z roku 1589 se podílel italský sochař žijící v Brně, Giorgio Gialdi. Stavebník Kryštof Schwanz byl obchodníkem s vínem a jedním z nejbohatších brněnských měšťanů. Proto se na fasádě paláce objevují motivy související s jeho povoláním jako vinné hrozny či vinobraní. Po smrti Kryštofa Schwanze v roce 1601 se majitelé paláce střídali. V roce 1646 byl palác prodán polnímu maršálovi Louisi Raduitu de Souches z vděčnosti za obranu města při obléhání Švédy. Rodu ze Souches palác patřil do roku 1738, kdy jej získal palác moravský zemský hejtman Jindřich Kajetán z Blümegenu a jeho rodině objekt patřil až do počátku 19. století. Během 19. a 20. století prošel původně renesanční palác několika výraznými stavebními úpravami. V roce 1843 v době majitele Josefa Edlera z Hájku byl palác zvýšen o čtvrté patro. Mezi lety 1880–1895 palác vlastnil obchodník s koloniálním zbožím Franz Komarek, za jehož držení byla fasáda paláce v roce 1882 puristicky očištěna podle návrhu architekta Augusta Prokopa. Ten nechal zvětšit okna válcových arkýřů a snížit jejich parapety, čímž byla poškozena renesanční sochařská výzdoba a došlo o odsekání hlav u některých postav. V roce 1938 proběhla rekonstrukce navržená architektem Bohuslavem Fuchsem ve spolupráci se sochařem Antonínem Zeithammerem. Tehdy vznikla nová sgrafitová výzdoba po celé ploše hlavního průčelí, kterou vytvořil malíř a grafik Emanuel Hrbek. Její ikonografie vychází z činnosti Ústředního svazu českých hospodářských společenstev v Markrabství moravském v Brně, jenž byl až do roku 1948 vlastníkem budovy. Na fasádě proto najdeme motivy související se zemědělstvím jako zemědělské nářadí a plodiny či zvířata. Celoplošná sgrafita měla výraz fasády přiblížit tradici české renesanční architektury. Na konci 2. světové války byl dům při osvobozeneckých bojích značně poškozen a v průběhu 2. poloviny 20. století nadále chátral. V roce 2000 jej v havarijním stavu koupila stavební firma Unistav a v roce 2000 zahájila jeho kompletní rekonstrukci. Od roku 2005 je majitelem paláce podnikatel Radim Jančura.

Popis

Řadový čtyřpatrový městský dům s hlavním pětiosým průčelím obráceným do náměstí Svobody. V krajních osách spínají 1. a 2. patro oblé arkýře s bohatou renesanční sochařskou výzdobou. Okenní otvory jsou pravoúhlé, centrální osa je akcentována dvojicemi sdružených oken. Okna jsou rámována kamennými šambránami s rozetami a opatřena přímými návojovými římsami s ornamentálními vlysy. Nadokenní římsy po stranách podpírají v 1. patře reliéfně provedené orlice, ve 2. a 3. patře pávice a ve 3. patře nad arkýři sovy. V přízemí je v ose umístěn hlavní vstup akcentovaný náročným renesančním portálem. Půlkruhově zaklenutý vstup flankují na vysokých podstavcích sdružené hermy nesoucí kompozitní hlavice, podpírající fronton se zubořezem. Ve výsečích ploch pod frontonem se nacházejí figurální reliéfy představující alegorii Spravedlnosti a Naděje. Na klenáku portálu se nachází rytý letopočet 1590 a iniciály stavebníka CS (Kryštof Schwanz). V patrech je renesanční sochařská výzdoba soustředěna zejména na obou arkýřích. Jejich čtvrtkulové konzoly jsou dekorovány reliéfy ovocných girland s vinnými hrozny. Trojice oken arkýřů oddělují meziokenní sloupky s reliéfně dekorovanými hlavicemi. Parapetní i nadokenní plochy arkýřů jsou dekorovány vysokými kamennými reliéfy, které znázorňují výjevy ze starověké mytologie, biblické příběhy, postavy evropského středověku a pracovní náměty – především vinobraní. Ostění oken jsou kamenná. Nejvyšší 4. patro, které je k paláci druhotně přistavěno v roce 1843, je členěno bosovanými pilastry. Průčelí završuje vyložená korunní římsa nesená sledem konzol. Plochu fasády pokrývá sgrafito z roku 1938 se zemědělskými motivy. Dvorní průčelí dlouhého křídla je v přízemí i 1. patře otevřeno půlkruhovými renesančními arkádami. Jemně profilované arkády v přízemí spočívají na toskánských sloupcích a jsou doplněny drobnými reliéfními diamanty. V 1. patře arkády leží na podstavcích v pravoúhle prolamovaných parapetech, ve 2. patře se z arkádové chodby dochoval pouze parapet s podstavci sloupků. Ostění pravoúhlých renesančních oken do arkádových ochozů jsou kamenná, velmi kvalitně provedená, dekorovaná reliéfními rozetami. Přímé nadokenní římsy nesou konzoly, mezi nimiž se nachází jemný ornamentální a vegetabilní vlys. Při rekonstrukci paláce v letech 2000–2001 byl dvůr se čtyřmi patry ochozů zastřešen proskleným pláštěm na trubkové konstrukci a rovněž od dvora sousedního domu byl oddělen skleněnou stěnou. Portál, protilehlý hlavnímu vjezdu, směřuje dnes do nově řešené obchodní pasáže Rozkvět. V severovýchodní části, při vstupu z náměstí Svobody, bylo původní schodiště ve hmotě budovy doplněno zavěšenými pavlačemi z matného skla se třemi výtahy. Byla zpřístupněna vyhlídková terasa na vrcholu stavby. Veškeré dlažby jsou novodobé, nové jsou rovněž dveřní a okenní otvory na nádvorních stranách čtvrtého patra. Interiéry jsou využívány pro kavárny, restaurace, prodejny a jiné služby.

Popis památkové hodnoty

Schwanzův palác na místě gotického domu pánů z Lipé je jedna z nejvýznamnějších architektonických památek v Brně. Je v brněnském kontextu unikátně dochovaným typem renesančního městského paláce se zachovanou plastickou výzdobou a arkádovým nádvořím.