Božídarské sejpy je území s pozůstatky po rýžování cínové rudy. Tato oblast je pokryta rýžovnickými kopečky – pozůstatky po rýžování cínové rudy. Jedná se o území v okolí toku říčky Černé, Božídarského potoka a dalších přítoků. Jednotlivé pahorky (rýžovnické kopečky) mají charakteristiku oblé vyvýšeniny s výškou vrcholu do max. 2,5 m nad úrovní terénu. Představují zeminu přemístěnou při jejím propírání v průběhu rýžovnických prací za účelem získávání zrn cínové rudy – kasiteritu (SnO2) z aluvia říčky Černé a jejich bezejmenných přítoků. Jsou tvořeny štěrkopískem složeným z drobných úlomků hornin, křemenné žiloviny a nepravidelných zrn křemene, živce a slídy. Rýžovnické pahorky nejsou rozmístěny podél toku rovnoměrně, nýbrž ve „shlucích“, podle toho, v kterých místech říční nivy byl kasiterit v aluviálních sedimentech nabohacen. Jednotlivé pahorky jsou od sebe odděleny mělkými prohlubeninami. Porost pahorků je odlišný od okolí - vrcholky jsou zpravidla porostlé vřesem, ale také brusinkou, šichou černou, vlochyní, můžeme zde narazit také na kociánek dvojdomý a kostřavu červenou. Celkový počet jednotlivých pahorků dosahuje několika stovek. V současné době jsou sejpy zachované v délce cca 2 km podél toku říčky Černé v úseku od 1. rybníku (cca 330 m od ČOV) a také v délce cca 920 m podél bezejmenného pravostranného přítoku pramenícího v lokalitě „Na vracích“ cca 520 m SZ od okraje obce Boží Dar, a to od jeho prameniště až po ústí do Černé. Je pravděpodobné, že v dalších úsecích po směru toku říčky Černé byly sejpy v průběhu času aplanovány, další skupina sejpů je zachována v lokalitě Myslivny, avšak tato není součástí navrhované lokality.