Na severozápadním okraji obce na mírné terénní vyvýšenině bylo již na konci 19. století identifikováno rozsáhlé pohřebiště s osadou. Archeologicky tuto polohu prozkoumal Josef V. Šimák a řídící učitel Hrdina, přičemž vyzvedli značné množství nálezů. V hrobových a sídlištních jamách bylo nalezeno množství keramiky jak nezdobené, tak i zdobené pokročilou rytou a vypichovanou výzdobou nebo přetažené vrstvou nečervenalé hlinky. Některé keramické fragmenty nesou i stopy tuhování. Mezi nejčastější tvary keramických nádob patří zejména misky a lahvovité tvary. Hrobové celky byly rozsáhlé a obsahovaly i několik pohřbů zároveň. Tato lokalita spolu s dalšími nálezy z celého okolí obce Pěnčín dokládají, že zde existovala rozsáhlá sídelní oikumena včetně pohřebních areálů kontinuálně využívaná od pravěku až po raný středověk.