Objekt se nachází na rozhraní Roudnice nad Labem a obcí Dobříň. Rovinatá oblast, která se dá vymezit levým břehem Labe a železničním koridorem mezi Prahou a Ústím nad Labem je tvořena průmyslovými objekty s rozdílnou velikostí. Areál není běžně přístupný, prostor vymezuje oplocení. V blízkosti, kde je železniční koridor křižován silnicí spojující Roudnici nad Labem a Štětí se nachází hmotově výrazná stavba, jejíž půdorys je orientován v ose SV-JZ, tedy spíše rovnoběžný s linii železničního koridoru než osu řeky. Bezprostřední okolí stavby tvoří zpevněné plochy nebo trávníky. Jižní zakončení objektu tvoří výrazná trojhranná hmota, na kterou navazuje nízká hmota s čtvercovou základnou. Z jižní části trojhranné hmota předstupují půlválce s různou výškou. Tedy jejich výška má stejný odstup od horní hrany zastřešení. Na podélných fasádách jich je šest a na příčné jsou tři. Válce jsou zakončeny plochou střechou. Nad válci, v ploše trojhranné hmoty je umístěn jeden čtvercový otvor. Na ose vrcholu trojúhelníku plochu fasády člení malé čtvercové okenní osy. Vždy dvě osy jsou blíže k sobě. Celkem nad sebou jich je čtrnáct. Osy jsou vyplněny relativně hluboko. Krajní, severní šestina fasády je plně prosklená. Stěna je tvořena ocelovým rámem, do kterého jsou vkládány na výšku obdélné tabule. Na výšku patra jsou vždy tři řady a pak následuje silnější příčel. Nerovnoměrně v ploše jsou umístěny obdélné ventilační mříže, jejichž tvar je na výšku obdélný. Protilehlá podélná fasáda je řešena naprosto stejně. Severní strana trojhranu padá až dolů k základně, kdežto na protější straně je hmota seseknuta. Vzniká tak jižní příčná strana. Pod hranou je umístěn objemný okap hranolového tvaru, který je podchycen ocelovými vzpěrami. Konstrukce je monolitická, betonová. Fasáda sila je natřena v lomené bílé barvě, kdy v přibližně v polovině plné plochy je umístěno v omítce malované firemní logo. To má podobu červeného oválu, ve kterém je žlutou barvou provedeno psacím písmem slovo „Vitana“. Předsazené hmoty válců jsou pak natřeny světle hnědou barvou. Ve stejném odstínu hnědé je proveden i lem okolo stran trojhranné hmoty. Střecha je tvořena živičnými pásy. Až na úroveň poloviny fasády přiléhá k bokům silu hala, která čím je dál od sila stupňovitě nabývá na výšce. Mění se charakter zastřešení, kdy v blízkosti sila jsou střechy rovné s pásy segmentových světlíků, druhá část s krytými rampami na má na bocích má ve střeše průběžné trojúhelníkové světlíky. Poslední část má mírně segmentovou střechu bez prosvětlovacích prvků. Světlo zajišťuje pravidelná řada oken pod okapní hranou na severozápadní podélné stěně. Tato hmota je specifická tím, že na jihovýchodní fasádě vyčnívají čtyři šikmé výběžky hranolových hmot, které mají funkci nákladového krčku. Na tyto krčky navazuje i přístavek jehož hmoty je u těchto výběžku seseknuta, tak aby se hmoty nekřížili. Na jihovýchodní fasádě sila přes krček je napojena nízká dvoupatrová budova čtvercového půdorysu, kdy spodní patro je ustupující. Jihovýchodní fasáda je na sloupcích. V kontaktu s krčkem je v úrovni přízemí široký průjezd, v němž vedou kleje. Parter je protnut většími na šířku obdélnými okenními otvory, které mají dvoukřídlé výplně. Na jihozápadě jsou i dveře. Patro člení pásové okno tvořené jedním typem okenní výplně, která se opakuje. Jde o na výšku obdélnou výplň, která je v dolní čtvrtině přetnuta příčlí. Fasáda má ještě při spodním a horním okraji hmoty plné pásy. Střecha je plochá. Povrch spodních partie hmoty jsou obloženy hnědým obklad. Rámy výplní jsou bílé. Plná hmota patru je pak natřena v tmavě šedé barvě.