Rozlehlá ves středověkého původu s kostelem připomínaným k roku 1352, složená z několika částí odlišného charakteru, rozložených v členitém terénu nad údolím Skalského potoka. V západní části na nejvyšším místě obce je řada velkých usedlostí soustředěných kolem obdélné návsi s vodní nádrží. Na ni navazuje zástavba sdružená kolem farního kostela sv. Havla a fary.Jádrem východní části Skalska je zámek, postavený na místě tvrze, k němuž je připojena zástavba několika usedlostí, dnes částečně narušená. Třetí, nejmladší část obce představuje nepravidelně rozmístěná chalupnická zástavba, sestupující z rovinaté horní části vesnice po prudkém svahu do údolí potoka. Ze skladby zástavby je dobře patrná sociální diferenciace obyvatelstva v době jejího vzniku. Charakter původně řídce zastavěné střední části obce, spojující její západní a východní díl, je dnes narušen novodobou zástavbou.Dominantou obce je kostel sv. Havla - barokní novostavba s vysokou pozdněgotickou věží. Původně barokní zámek byl výrazně upraven ve druhé polovině 19. století. V zástavbě usedlostí se na původních středověkých parcelách dochovala, s výjimkou drobných reliktů renesančních ( brána čp. 17), řada roubených budov datovatelných do 18. až počátku 19. stol. Jsou mezi nimi zastoupeny jak velké patrové domy s pavlačí, tak menší chalupy a hospodářská stavení, zejména špýchary. Roubenou výstavbu výrazně doplňují budovy zděné z pravidelných pískovcových kvádrů, vystavěné v průběhu 19. století a pozoruhodné bohatě zdobené brány usedlostí z 30. až 40. let 19. století, které působivě dotvářejí návesní prostor. Přes dílčí narušení původní struktury zástavby se jedná o urbanisticky pozoruhodnou vesnici s řadou dochovaných převážně roubených domů a dosud nenarušenými vazbami na okolní krajinu, zejména na protilehlou stranu za údolím Skalského potoka, která výrazně dotváří charakter sídla.