Přístavba vědecké knihovny v Českých Budějovicích se nachází v zahradě klasicistní Eggertovy vily (1859-1860), která byla první vilou se všemi atributy tohoto typu architektury ve městě. Vila se zahradou je zasazena v blokové zástavbě podél okružní komunikace, která se vine po obvodu bývalého pásu městských hradeb, přeměněného počátkem 19. století na městské sady. Zástavbu podél okružní komunikace tvoří v těchto místech souvislý pás domů z 19.století, který Eggertova vila a její zahrada přerušují. Dostavba a rekonstrukce knihovny byla plánována od druhé poloviny osmdesátých let 20. století. V roce 1986 bylo zadáno architektům Jiřímu Stříteckému a Martinu Krupauerovi (tehdy zaměstnancům Druposu) vypracování studie rekonstrukce budovy Na Sadech a přístavba budov na tomtéž místě pro potřeby vědecké části knihovny. Po mnoha jednáních s vizionářskou ředitelkou knihovny architekti dospěli k rozsáhlému projektu, zahrnujícímu nástavbu vily a dvě přístavby, které měly vilu rámovat po stranách. Nové budovy přinášely na svou dobu nevídané funkce, které odpovídaly aktuálním trendům v knihovnictví v západní Evropě. Nástavba vily měla mít podobu proskleného kubusu s oddělením výpůjček. Přístavba napravo byla navržena jako sklad knih a přístavba na protější straně měla obsahovat kulturní centrum s knižním klubem a multifunkční studiovou scénou. V roce 1987 byla jihočeským krajským národním výborem schválena knihovnou předložená studie rekonstrukce a dostavby knihovny Na Sadech. Stanovisko památkové péče bylo k této studii kladné. V roce 1988 Státní ústav památkové péče a ochrany přírody v Praze u studie ocenil tvůrčí přístup z hlediska architektonického i urbanistického. Symetrická kompozice návrhu nenarušuje řadovou zástavbu ulice, naopak „vytváří důstojný akcent odpovídající funkci.“ (…) „Navržené stavební úpravy vily jsou nezbytné pro výrazové sjednocení celého areálu.“ (…). „Může vzniknout celek vyšší hodnoty, a proto lze výjimečně akceptovat u památky (…) i navrhované stavební úpravy.“ V roce 1989 se objevil požadavek Eggertovu vilu zbourat, který odmítl ve svém vyjádření Památkový ústav v Českých Budějovicích. V letech 1990-1993 byla realizována přístavba napravo od vily. K realizaci levé novostavby a nástavby vily již po revoluci v roce 1989 nedošlo. V roce 1990 vědecká knihovna získala nové prostory v bývalém muzeu dělnického revolučního hnutí a na rekonstrukci vily nebyly počátkem 90. let uděleny prostředky. Nakonec byla z velkého záměru realizována pouze pravá přístavba – sklad knih s provozní budovou (1990-1993). Tento záznam zpracovala Eva Erbanová v rámci projektu „Novostavby v historickém prostředí“ jako součásti národní a kulturní identity ČR“, DH23P03OVV017. Výzkum analyzuje vztah novostaveb vzniklých po roce 1989 k historickému prostředí, do něhož byly umístěny. Projekt je financován Ministerstvem kultury z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje.