Sklárna je doložena poprvé k r. 1712, zakladatelem byl Elias Müller. Následně přešla od roku 1763 do majetku Harrachovského panství. Areál byl postupně rozšiřován a dostavován. Vedle huti pracovala rafinerie skla, využívající mimo jiné brusírny v těsné a vzdálenějším okolí až do roku 1943 vlastnil sklárnu hraběcí rod Harrachů. V letech 1827, 1862 a 1946 sklárna třikrát vyhořela, ale vždy byla velmi brzy obnovena. Po znárodnění v roce 1945 patřila státu, ale v roce 1993 sklárnu koupil JUDr. František Novosad z Nového Boru. Areál sklárny prošel řadou stavebních úprav a to především v druhé polovině 20. století. Památková ochrana se vztahuje na autenticky dochované části sklárny, a to na někdejší panský dům, vzorkovnu skla a brusírnu. Kromě budov je chráněno i historické strojní zařízení a technologie. 1. panský dům 2. brusírna 3. provozní budova se vzorkovnou Nutné doplnit o relikt stoupy na parcele p.č. 1366 a kapli na pozemku st. p. č. 294 (vlastník město Harrachov), obojí k.ú. Harrachov