1) bývalá sklárna (bez čp.) 2) vila čp. 22 3) hrobka rodiny Schmidů Soubor staveb bývalé sklárny sestává z objektu bývalé sklárny, vily čp. 22 (bývalý rodinný dům Schmidů a Nowotnych) a hrobky rodiny Schmidů (pohřební kaple). Objekt bývalé sklárny situován při jihovýchodním okraji vsi, vila čp. 22 leží cca 70 m západním směrem od bývalé sklárny. Hrobka stojí mimo zástavbu obce na návrší situovaném jihovýchodním směrem od vsi. Vznik celé osady byl podnícen právě založením sklárny, která zde byla založena roku 1796 kašperskohorským purkmistrem Augustinem Müllerem. Šlo o sklárnu s rozsáhlými rafinérskými provozy (brusírnou, malírnou, ryteckou a pozlacovačskou dílnou), která vyráběla kolem roku 1800 duté sklo ve stylu klasicismu i tradiční šumavské pateříky. Roku 1803 koupil statek i sklárnu Jakub Wimmer, podnikatel a průmyslník, který nechal zastavit chod pateříkové pece a obratem sklárnu na 5 let pronajal skelmistru Janu Václavu Fürlingerovi. Další éra sklárny je spojena v letech 1808-1817/1818 s firmou "Josef & Paul Meyer", tehdy považovanou za nejlepší v Čechách, produkující kvalitní luxusní broušená a rytá skla v empírovém stylu. V období hluboké krize českého sklářství ve 20. letech 20. stol. byla huť na delší dobu vyhašena a provoz obnovil až roku 1838 skelmistr Johann Löetz, který sklárnu rekonstruoval a nechal vystavět velkou brusírnu. Po Löetzově smrti (1844) vedla sklárnu jeho vdova Susanne, v tomto období se vyráběla charakteristická alabastrová skla mlžných barev ve stylu druhého rokoka. Nájem skončil firmě "Johann Löetz, vdova" v roce 1849 a sklárna byla znovu načas mimo provoz. V letech 1852-1857/1861 měla sklárnu v pronájmu firma "Samuel Bloch", která se zaměřila více na produkci tabulového skla. V roce 1863 získal sklárnu zkušený skelmistr Josef Eduard Schmid a začal opět s výrobou luxusního dutého skla. Ve druhé polovině 19. stol. zdejší sklárna proslula zejména výrobou bohatě broušeného křišťálového skla a skly benátského stylu, které dodávala zejména na anglický trh. Annínskou specialitou byla také fialová skla se zlatavým irisem a stříbřená malovaná dvojdutá skla v luxusním provedení. Schmid zde vybudoval jednu z největších a nejmodernějších sklářských továren na výrobu dutého skla v Čechách, jejíž součástí byla dosud stojící budova bývalé huti. Eduard Schmid se zasloužil o rozvoj nejen vlastní sklárny, ale i jejího okolí. Zvýšil počet pracovních příležitostí ve sklárně, postavil pro zaměstnance několik obytných domů, most spojující Annín se silnicí na Kašperské Hory, zprovoznil turistický hotel v Anníně, nechal instalovat telefonní síť a vybudoval vlastní hydroelektrárnu, jejíž výkon zajišťoval elektrické osvětlení ve sklárně i v obci. Po roce 1910, kdy převzal sklárnu po smrti J. E. Schmida F. Nowotny se začala produkce orientovat stále více na broušený olovnatý křišťál, který firma jako jedna z prvních v českých zemích vyráběla. Nowotny jako první v tehdejším Rakousko-Uhersku aplikuje technologii chemického leštění křišťálového skla a závod modernizuje elektrifikací pohonu zařízení. Produkce bohatě broušeného skla byla pro Annín typická i v meziválečné době a sklárna se stále zaměřovala na zvyšování kvality skloviny. Součástí tohoto úsilí bylo zavedení tavení skloviny na elektrické peci, které v roce 1934 uskutečnil další majitel sklárny, Nowotného zeť Ing. Karl Schell rodák z Dlouhé Vsi. Schell dokončil projekt elektrifikace sklárny tím, že silný nedostatek palivového dříví vyřešil originálním způsobem elektrotavby skla v peci vlastní konstrukce. Tato technologie byla světovým primátem a čiré broušené olovnaté sklo vlivem zavedení elektrické pece vynikalo leskem, čistotou a lomem. V roce 1948 byla sklářská huť po znárodnění vyhašena a v provozu zde zůstala jen brusírna, která se stala v letech 1951 - 1965 součástí podniku "Český křišťál" a v letech 1965 - 1993 podniku "Sklárny Bohemia". I v této době zůstala brusírna špičkovým provozem specializovaným na broušení olovnatého křišťálu a na tuto tradici navázala i po roce 1993, kdy byla brusírna privatizována firmou "Rückl Crystal a.s." se sídlem v Nižboru. Produkce z druhé poloviny 20. století a současná produkce je zastoupena broušenými vázami, mísami a různým nápojovým sklem.