sklářská huť František

Katalogové číslo

1530591264

Kraj

Středočeský kraj

Okres

Benešov

Obec

Sázava

Část obce

Sázava

Katastrální uzemí

Sázava

Adresa

• Sázava, Na Kácku
• Sázava, Na Kácku č.p. 218

Typ

sklárna

Kategorie

areál

Zpřístupnění objektu

ano

Specializace

industriální dědictví

Anotace

Huť František je nedílnou součástí bývalé sklářské osady Na Kácku, založené v 1. pol. 19. stol. Areál tvoří budova sklářské huti čp. 218 (včetně tamproven) a bývalý objekt skladu a rafinérie. Huť František je z r. 1882, sousední stavba z roku 1904.

Dějiny

Záměr vybudovat huť František pochází z r. 1881; důvodem pro jeho výstavbu byla stále vyšší poruchovost a problémy původní, Svatoprokopské huti (huť Babička), z níž měla být výroba do nové huti přesunuta. Iniciátorem stavby byl Josef Kavalír, iniciátorem následné modernizace jeho syn Vladimír. Výstavba huti František byla zahájena v roce 1882. Od roku 1925 byla výroba v huti František provozována firmou Josef Kavalier, výroba skla po továrnicku, veřejná obchodní společnost (vlastněnou rodinou Srbových, potomků dcery Josefa Kavaliera). V huti František v té době pracovalo 30 dělníků na osmi pánvové peci poháněné generátorovým plynem a 8 chladicích pecích. V roce 1928 byla výroba skla na huti František zastavena (výroba firmy byla přenesena do huti Josef) a dalších 12 let byla huť nevyužívaná. Výroba na Františku byla obnovena v r. 1940, kdy si válečná poptávka vyžádala navýšení výrobních kapacit sázavských skláren. Ministerstvo povolilo výrobu “surových baněk pro izolační lahve” a “po splnění závazků na dodání … baněk i využití ... kapacity pece k výrobě farmaceutickomediciálního skla a konservového skla. Od 60. let byla huť využívána jako huť učiliště a zároveň zde vznikaly speciální výrobky, například velké nádoby vyfukované ručně a kompresorem. Z nepoužívané rafinérie Huti František byl zbudován obchodní dům Zář.

Historický vývoj

Huť František byla vystavěna s českou pecí pro přímý otop dřevem a volným odtahem spalin střešním průduchem. Provoz byl v huti zahájen v listopadu téhož roku. V dalším půl roce však provázely tavení technické obtíže a tak byl provoz v květu 1883 pozastaven a byla zahájena modernizace. Během následujících měsíců byla vystavěna nová pec s předehřívanými regenerativními komorami na plyn, Siemensův generátor pro výrobu plynu z dříví, kanálový odtahový systém a 35 metrů vysoký komín. Do provozu byla huť vrácena v lednu 1884.V roce 1904 byla východně od hutní haly František postavena budova refinérie a skladu. Výrazné stavební úpravy huti se realizovaly v době 2. sv. války.Došlo k nahrazení staré střechy “novou střešní konstrukcí s eternitovou krytinou a se střešními světlíky uloženými paralelně na obou stranách střechy“. Dosavadní pec byla přistavěna a upravena: „Pánvová pec jest soustavy Sivertovy s hořáky na dně. Pracovní okruh pece jest vybaven strojním zařízením pro foukání a lisování skla namísto dřívějšího foukání ručně.“ „Obvodová místnost pecní, která zůstala nedotčena, byla obestavěna chladícím kanálem /tunelová pec/ velikosti 3,90 x 3,15, délky 29,45m s vnitřním zdivem šamotovým, s vnějším z lisovaných cihel s potřebnou vzduchovou izolací. „Chladící kanál jest opatřen vjezdovými i výjezdovými vraty. Pro dopravu chladících vozíků jest kanálem vedena drážka o rozchodu 1m. Plnící otvory pro plnění vozíků vedou přímo do pecního prostoru.“ V sousedství pece byly místnosti upraveny pro strojovnu a pro mechanickou dílnu. „Tyto místnosti jsou dostatečně vysoké, opatřené klenutým stropem… ve strojovně jsou instalovány dva kompresory, poháněné odděleně elektromotory a mimo to ventilátor s elektrickým pohonem. Dále jest instalována rozvodní deska pro proud 220V. V mechanické dílně jsou postaveny 2 vrtačky poháněná každá elektromotorem… Dále jeden soustruh s vlastním pohonem a jedna bruska s pohonem elektromotorem. Dále používá se k účelům svařovacím dissouplyn stlačený v ocelové láhvi, která jest upevněna ke stěně provozovací místnosti.” Na východní straně huti bylo přistavěno skladiště o velikosti 6,60x14,20 se železobetonovým stropem; místnost nad ním sloužila jako sklad pánví a šamotu. Byl navýšen počet chladících pecí ze 4 na 5. Místnosti sousedící rafinerie, sloužící dosud jako skladiště (na půdě byly skladovány roury a proto byl strop refinerie vyztužen železobetonovými vzpěrami), byly v této době používány firmou Josef Kavalier jako brusírna, opukávačka a výpravna s balírnou. V období protektorátu byla také vystavěna nová generátorová stanice, sloužící nejen pro huť František, ale pro celý sklářský závod. V sousedství generátorové stanice byla ještě za války zřízena přístavba pro lokomobilu, naproti generátorové stanici za úzkokolejnou dráhou byla zřízena pračku střepů - zděná přízemní stavba s pultovou střechou, která nahradila dosavadní ruční praní střepů

Popis

Huť František je nedílnou součástí bývalé sklářské osady Na Kácku (severní část města, severovýchodně od náměstí Voskovce a Wericha), jejíž základy byly položeny v 1. pol. 19. století a která se dochovala v téměř původní podobě do současné doby. Předmětem ochrany je sklářská huť František - budova sklářské huti čp. 218 (včetně tamproven) a bývalý objekt skladu a rafinérie (pozdější truhlárny) a příslušné pozemky.

Popis památkové hodnoty

Z typologického, architektonického i kulturně historického hlediska představuje památkově hodnotnou stavbu, dochovanou z velké části v původním stavu, včetně ojedinělých pozůstatků vnitřního zařízení (tamproven). Jedná se o nejstarší dochovanou sázavskou huť proslulé sklářské rodiny Kavalírů. Na území středních Čech je dosud jedinou chráněnou kulturní památkou tohoto typu, reprezentující období technologického rozmachu skláren v 2. polovině 19. století.