Na zámek ve Slatiňanech navazuje komponovaná krajina s výrazným estetickým záměrem. Původní rozsah zámeckého parku byl zvětšen jižním směrem do současné hranice (v 1879 oploceno) a dále až k navazující oboře. Prostorem tzv. nového parku (za hranicí zdí ohrazeného zámeckého) procházelo několik cest, které směřovaly k objektu Švýcárny (výstavba 1847-48). Severojižním směrem protíná plochu jírovcová alej k bývalé bráně do obory. V sousedství nového parku se rozkládá výrazný krajinný prvek - sad ovocných stromů - zvaný Třešňovka (syn. Vrchlického sady). Celý sad je rozdělen do dílčích sektorů, ve kterých odděleně rostou tradiční vysokokmeny třešní, slivoní, jabloní. V letech 2011-12 byla provedena obnova sadů s výsadbou 66 ovocných stromů a ponechání několika starých torz dřevin. Za silnicí podél okraje sadů se nachází objekt Ferdinandův vodojem (1887). Od sadu pokračuje cesta k nedaleké výletní restauraci Monako (dřevěný pavilon zakoupený po pardubické výstavě v roce 1903, na současném místě od roku 1911).) Zemědělsko-lesní krajina vně areálu historické lovecké obory si vzhledem k přírodním podmínkám uchovala spíše střední měřítko, nevznikly jednotvárné krajinné prostory, jednotlivé scény jsou vymezovány pohledovými horizonty v závislosti na konfiguraci terénu. Silnice jsou dosud místy lemovány stromořadím ovocných stromů (slivoní, ořešáků, třešní). Kolem drobných vodotečí rostou břehové porosty autochtonních druhů, místy se v extravilánu vyskytují stromovité solitéry nebo menší skupiny dřevin. Bodová, liniová a plošná dřevinná vegetace se významně uplatňuje v krajinném obrazu.