Skulpturu tvoří sokl, na něm posazený sloup a vrcholová socha Nejsvětější Trojice – vzadu se sochou madony. Hranolový sokl má dole širší podstavec, přecházející zúženě ve vlastní sokl. Na jeho přední stěně je vyryté zrcadlo, nahoře a dole uprostřed půlkruhově vykrojené dovnitř. V zrcadle je zbytek nápisu. Stejné zrcadlo, rovněž s torzem nápisu, je i na levé boční stěně. Na pravé boční stěně je pak zbytek nápisu (zřejmě o opravě sochy), kde je letopočet 1864 (?). Sokl ukončuje profilovaná římsa. Následuje sloup s profilovanou, směrem vzhůru se zužující patkou. Dřík s mírnou entazí má jednoduchou profilovanou hlavici. Na ní je posazená deska, tvořící podstavec soše Nejsvětější Trojice. Socha je značně poškozená a doplněná novodobou horní částí. Všechny tři postavy jsou situované v jedné ose a čelně orientované. Dole je Duch svatý v podobě holubice s rozepjatými křídly, za ním je krucifix s ukřižovaným Kristem. Kristus má hlavu nakloněnou k pravému rameni, pravá paže chybí – stejně jako pravá strana příčného břevna kříže. Bederní rouška je zavázaná na výrazný uzel na pravém boku. Za krucifixem je sedící Bůh Otec, který kříž přidržuje za levou část příčného břevna (z hlediska pozorovatele). Ruka kříž podpírá zdola u konce břevna, prsty jsou natažené. Za křížem je zde vidět část roucha Boha Otce. Jeho hlava je novodobá. Na zadní straně sochy Nejsvětější Trojice se nachází torzo sochy madony s novodobou dolní částí a hlavou. Čelně orientovaná socha stojící P. Marie je oblečená do šatu s dlouhými rukávy, členěného na hrudi do svislých záhybů. Pravá paže je ohnutá v lokti před tělem, ruka s nataženými