Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice stojí v centru Mírového náměstí. Jedná se o vysoký trojboký jehlan se skosenými hranami zakončený kompozitní hlavicí a osazený na mohutném třípodlažním trojbokém soklu, jehož hrany jsou tvořeny v 1. podlaží akantovými a ve 2. podlaží volutovými konzolami na nichž jsou v úrovni 2. a 3. podlaží osazeny sochy světců. Sochy jsou osazeny též uprostřed mírně konkávních stěn soklu ve stejných úrovních. V jižním hlavním průčelí sloupu to jsou tyto sochy: na vrcholu jehlanu sousoší Nejsvětější Trojice, pod ním, u paty jehlanu na oblacích je socha Panny Marie – Immaculaty, pod ní, na římse nad 2. podlažím soklu je socha klečícího sv. Jana Nepomuckého, pod ní, nad římsou nad 1. podlažím soklu je socha sv. Rocha se psem s bochníkem chleba v tlamě, na římse pod ní je osazena kartuš s latinským nápisem s chronogramem datujícím sloup do roku 1753: DIVINAE TRIADI VIRGINEAE GENITRICI DIVISQVE PATRONIS SUIS STIRPIS ROCHIANAE PIETAS EREXIT. Pod touto kartuší je v soklu zamřížovaná nika zaklenutá odsazeným obloukem. Na jihozápadní straně jsou na konzolách soklu sochy sv. Izidora z Madridu (v úrovni 3. podlaží, někdy bývá považována za sochu sv. Jáchyma) a sv. Jana Křtitele s beránkem (v úrovni 2. podlaží soklu). Na severozápadní straně soklu, na římse nad 2. podlažím soklu je socha na oblaku sedícího sv. Floriána hasícího hořící dům, pod ní, nad římsou nad 1. podlažím soklu je socha sv. Kateřiny s rozlámaným kolem, na římse pod ní je osazena kartuš s desetiřádkovým špatně čitelným latinským nápisem, a pod touto je v soklu zamřížovaná nika zaklenutá odsazeným obloukem. Na severní straně jsou na konzolách soklu sochy sv. Rozálie z Palerma s lebkou v levici a s věncem z růží na hlavě (v úrovni 3. podlaží, někdy bývá považována za sochu sv. Máří Magdaleny) a sousoší sv. Alžběty Durynské dávající almužnu na zemi sedícímu žebrákovi (v úrovni 2. podlaží soklu). Na severovýchodní straně soklu, na římse nad 2. podlažím soklu je socha ležícího umírajícího sv. Františka Xaverského (někdy bývá považována za sochu bl. Jana Sankandera), pod ní (nad římsou nad 1. podlažím soklu) je socha sv. Barbory s věží u nohou a kalichem s hostií v levici, na římse pod ní je osazena kartuš s jedenáctiřádkovým špatně čitelným latinským nápisem, a pod touto je v soklu zamřížovaná nika zaklenutá odsazeným obloukem. Na jihovýchodní straně jsou na konzolách soklu sochy sv. Františka Serafínského z Assisi (v úrovni 3. podlaží) a sv. Leopolda ve zbroji s korouhví v pravici, modelem kostela v levici a s knížecí korunou na hlavě (v úrovni 2. podlaží soklu, zpravidla bývá mylně považována za sochu sv. Václava, někdy sv. Ladislava Uherského). Sochařskou výzdobu doplňují převážně ve vysokém reliéfu provedené postavičky andílků poletujících v oblacích, které spirálovitě obepínají již zmíněný trojboký jehlan. Kolem sloupu je na třech schodišťových stupních šestiboká balustráda, přerušená na delších stranách železnými kovanými vrátky, pod nimiž je čtvrtý schodišťový stupeň. na nárožích má osazeno šest ozdobných váz. Kolem balustrády je 15 pískovcových dosti vysokých patníků spojených vzájemně oz-dobnými železnými kovanými řetězy.