Lokalita nového hřbitova, který byl budován od roku 1973, byla vybrána v těsné blízkosti židovského hřbitova v prudkém svahu na kopci nad městem. Architektem mimořádně zdařilého dvoupodlažního areálu smuteční síně s terasou, atriem pro kolumbárium, průchodem na hřbitov se zaklenutým vstupem a řadou uměleckých prvků je pražský architekt Jaroslav Zbořil, autor řady dalších originálních smutečních síní na našem území (Vsetín, Brumov-Bylnice, Humpolec aj.). Projekt vznikl v Inženýrském středisku Spolku přátel žehu v roce 1976 ve spodní části nového hřbitova. První podlaží je v exteriéru z lomového kamene a v průčelí obohacené dominantní plastikou levitující ženské postavy od Věnceslava Irmanova. Průchodem na navazující schodiště se speciálními trubicovými lampami se skrývá atrium s originálně řešeným kolumbáriem a dnes již nefunkční fondánovou stěnou. Střed atria připomíná zenovou zahradu. V interiéru na opačné straně atria se nachází místnost pro výstavy, ve kterém najdeme artprotis Boženy Kremláčkové, a dále provozní zázemí. Celé podlaží je kryto terasou s fontánou a vlastní velkou celoprosklenou smuteční síní s ocelovou konstrukcí a kouřovými skly (spectrafloat). Ústředním bodem síně je oboustranně uměleckými reliéfy ztvárněná stěna za katafalkem, která rubovou stranu orientuje pro pohledy směrem od hřbitova. Autorem reliéfů je rovněž Irmanov. Celá kompozice stavby, materiálů a plynulé propojení s přírodou vyjadřuje myšlenku života jako plynutí přírodního koloběhu.