V zalesněné ploše zámeckého přírodně krajinného parku, v jeho severozápadní části, při křížení hlavních alejních cest je umístěna klasicistní alegorická socha Architektury, pořadím (zleva) jako první v horní řadě početného souboru sochařských děl postav alegorií umění a ročních období, situovaných podél kratšího úseku severovýchodní aleje v prostoru zámeckého parku. Socha umění Architektury je zhotovena v mírně nadživotní velikosti, usazena na jednoduchém podstavci tvaru komolého jehlanu, vycházejícím ze širší čtyřboké základny a ukončeném vyloženou hladkou předstupující římsou. Stěny podstavce, soklu i římsy jsou zdobeny po stranách tvarově shodnými ustupujícími zrcadly hrubšího zpracování kamene. Skulptura Architektury, umístěná na nízkém čtvercovém plintu, je pojednána jako mladá žena s výraznými rysy v obličeji, v přímém poněkud strnulejším postoji s pokrčenou levou nohou položenou na kameni, s pohledem upřeným mírně vlevo před sebe, na hlavě s hustými prstenci vlasů (zdobených vavřínovým věncem), dále volně spletených dozadu do menšího drdolu a níže spuštěných až po záda. Architektura je ztělesněna v heroických proporcích těla v klasicizujících antikizujících šatech, hustě zřasených až k nohám a vrchním plášti splývajícím od ramen po lokty rukou, zde v bohatých sponami nabíraných záhybech, v okolí pasu ve výrazném zřasení, podkasání, drapování a vyhrnutí látky pláště při levé noze. Zde u levého boku, nad zdviženou nohou, před sebou přidržuje nástroje umění architektury (pro navržení díla) desku, rydlo a kružidlo. Tato hodnotná klasicistní skulptura je plně plasticky provedena s detailním řemeslným propracováním jednotlivých částí díla. Socha je vytesána z mušlového vápence.