V zalesněné ploše zámeckého přírodně krajinného parku, v jeho severozápadní části, při křížení hlavních alejních cest je umístěna barokní alegorická socha Léta, pořadím (zprava) jako druhá ve spodní řadě početného souboru sochařských děl postav alegorií umění a ročních období, situovaných podél kratšího úseku severovýchodní aleje v prostoru zámeckého parku. Socha Alegorie léta je zhotovena v podživotní velikosti, usazena na jednoduchém klasicistním podstavci tvaru komolého jehlanu, vycházejícím ze širší čtyřboké základny a ukončeném vyloženou hladkou předstupující římsou. Stěny podstavce, soklu i římsy jsou zdobeny po stranách tvarově shodnými ustupujícími zrcadly hrubšího zpracování kamene. Skulptura Alegorie léta, umístěná na nízkém čtvercovém plintu, je pojednána jako postava pohledného dospělého muže v mírném kontrapostu s pokrčenou levou nohou, v částečném napětí, přesto se vzpřímeným muskulaturním tělem, s hlavou a pohledem upřeným vlevo před sebe. Personifikace léta ztvárňuje období plné vegetace a dlouhého slunečního svitu, dozrávání plodin, (životní) síly a odhodlání k práci, zde symbolizující sklizeň úrody obilí. Postava mladého vousatého muže s kučeravými vlasy a s kloboukem na hlavě je spoře oděna v rozhrnuté letní haleně bez rukávů a krátkých nohavicích v jemném drapování šatu (od letního větru), na nohou bosí, s povříslem omotaným kolem pasu, v pravici drží při pravé noze postavený, svázaný a před něj zčásti stočený snop obilí, nad nímž přidržuje nádobu na pití, v levici drží před tělem srp (v horní části poškozený). Socha Alegorie léta je kvalitně provedena a v prostorové dynamické kompozici s detailním propracováním díla představuje cenné a působivé sochařské dílo vrcholného baroka. Socha je vytesána z mušlového vápence.