Na zatravněné ploše parteru zámeckého parku, v severním směru od severního průčelí budovy Nového zámku je umístěna barokní socha bohyně jara Flory, pořadím (zprava) jako čtvrtá z početnějšího souboru sochařských děl postav alegorií a božstev z antické mytologie, situovaných před severním průčelím zámku do pomyslného vějíře na okraji zámeckého přírodně krajinného parku. Socha Flory v životní velikosti je usazena na jednoduchém podstavci kasulového tvaru zdobeném po stranách čistými mělkými kasulovými zrcadly, spodní část podstavce utváří základna čtvercového půdorysu ukončená ústupkem profilace zvonovnice, střední část podstavce vrcholí malou oblounovou římsou, krátkým nástavcem s podbrádkou a vyloženou profilovanou římsou. Bohyně květů a jara Flora, umístěná na nízkém čtvercovém plintu, je pojednána jako mladá krásná žena, stojící (v tanečním gestu) s levou mírně pokrčenou obnaženou nohou, v poloaktu s obnaženým poprsím, pod nímž splývají zpod širokého ozdobného opasku vlnící se draperie látky jako sukně. Mladá usměvavá žena s kučeravými vlasy spletenými do drdolu, zčásti splývajícími na ramena (zdobenými květy), hledí mírně nalevo před sebe na předpaženou levici, v které drží girlandu z květin, levou rukou si k tanci přidržuje draperii sukně. Při pravé noze Flory naznačen pařez stromu. Socha Flory je plně plasticky provedena a v prostorové dynamické kompozici s detailním propracováním díla představuje kvalitní působivé sochařské dílo vrcholného baroka.