Skulpturu tvoří sokl s dvěma sochami andílků a vlastní socha Panny Marie-Immaculaty. Umístěná je na dvoustupňovém kamenném podstavci, jehož stupně mají přesahující zaoblené okraje a horní stupeň je užší než dolní. Členitý sokl má v dolní části dvoudílný podstavec. Jeho širší úsek přechází konvex-konkávně v užší a nižší hořejšek a ten pak obdobným způsobem v užší základnu vlastního soklu. Čtyřstěnný sokl má oble vypouklou širší dolní část, která je zdobená reliéfy akantů doplněných mřížkami. Tato partie konkávně přechází v užší hranolový hořejšek, jehož přední a zadní strana jsou nahoře vyzdvižené do oblouku. Boční stěny zdobí vrubovaná voluta s větším závitem, zavinutým dovnitř nahoře a menším, zavinutým vně dole. Nahoře sokl obíhá mohutná profilovaná římsa sledující tvar horní partie jednotlivých stěn. Na soklu stojí na obou stranách od ústřední sochy Panny Marie na obláčkovitém terénu socha značně baculatého andílka. Všechny tyto tři sochy jsou kopie (originály jsou uložené na jiném místě). Andílek na pravé straně (z hlediska pozorovatele) je zobrazen jako stojící s odlehčenou, v koleni pokrčenou levou nohou. Záda kryje plášť či rouška, přecházející v partii pasu dopředu, kde je bohatě nařasená a splývá mezi andílkovýma nohama k zemi, jinak je andílek nahý. Obě paže má ohnuté v lokti – pravou před tělem, pozdviženou levou vedle těla. Ruce přidržují kartuši s oválným středem a rozšířenými zavinutými okraji nahoře, dole a na obou bocích. V kartuši je plasticky provedený monogram jména Maria. Andílek má na zakloněné hlavě, lehce natočené k pravému rameni, krátké vlasy ve výrazných vlnitých pramenech, hledí vzhůru k Panně Marii. Na zádech jsou svěšená křídla, zadní strana sochy je jinak zhotovená dosti schematicky. Obdobně je provedený i druhý andílek, stojící s odlehčenou pravou nohou. Rouška či plášť přechází dopředu pouze přes levý bok a kryje jen část levého stehna a klín. Levá paže je ohnutá před tělem, pravá vedle těla, jejich výše je zde zhruba stejná. Ruce drží podobnou kartuši jako u pravého andílka, v této je jezuitský řádový znak IHS. Andílek má výrazně zakloněnou hlavu otočenou do levého poloprofilu, stejně jako jeho protějšek se dívá k Panně Marii. I on má svěšená křídla. Mezi sochami andílků, ve střední partii soklu, se nachází socha Panny Marie-Immaculaty. Má vlastní dvoustupňový podstavec – širší dolní část má zaoblený horní okraj a konkávně přechází v užší hořejšek, rovněž oble ukončený. Panna Marie je zobrazená jako čelně situovaná mladá žena s odlehčenou, v koleni pokrčenou pravou nohou, stojící na těle draka a na srpku měsíce. Její postava je mírně esovitě prohnutá. Panna Marie je oblečená do přepásaných dlouhých šatů s dlouhými rukávy, členěných do četných záhybů. Výrazné je nařasení látky podél levého boku, u pravé paže a vzdutí vedle pravého stehna. Obě pozdvižené paže jsou ohnuté v lokti, ruce s vyklenutými dlaněmi jsou spojené v gestu modlitby – pozice paží je vychýlená směrem doleva (z hlediska pozorovatele). Panna Marie má velmi dlouhé vlasy členěné do silných výrazných pramenů, vzadu sahajících až zhruba do úrovně kolen. Kolem hlavy je zlacená obručová svatozář s dvanácti pěticípými hvězdami. Panna Marie stojí na ležícím draku, který je situovaný směrem k její postavě kolmo. Vpředu má velkou hlavu s otevřenou tlamou, otočenou dozadu – k Panně Marii a vystupující dopředu do prostoru před soklem. Na zadní straně je drakův mohutný zadek se zvednutým dlouhým a silným ocasem, který je zalomený u zad Panny Marie a odsud se jeho konec vlní směrem dolů. Po obou bocích draka vystupuje ze skulptury zahnutý konec měsíčního srpku situovaného kolmo k tělu draka.