Památku tvoří sokl a vlastní socha světce, její celková výška je asi 3 metry. Hranolový sokl, zhotovený z opuky, má dvoustupňový podstavec. Na něj nasedá vlastní sokl, který je v dolní části širší a přes dvě profilace výžlabek – obloun přechází v mírně užší hlavní partii soklu. Na její přední straně se nachází alianční lobkovický erb, provedený ve vysokém reliéfu. Na pravé a levé boční stěně soklu je vyrytou linkou vyznačené prázdné obdélné pole s dovnitř vykrojenými rohy. Takové pole je i na zadní straně, zde jsou v něm navíc vyryty dva protějškově provedené motivy nad sebou. Ve středu stěny jsou motivy rovné, boky mají zvlněné a horní (resp. dolní) okraj je tvarovaný do stylizovaného trojlistu. Sokl je ukončený čtvercovou krycí deskou, která nese další bohatě členěný podstavec vlastní sochy světce. Směrem vzhůru se zužuje a střídají se na něm zaoblené římsy různé mohutnosti (dole je největší) s konkávními úseky a nahoře – pod přesahující profilovanou římsou – je rovná část. Socha sv. Antonína, provedená v podživotní velikosti, znázorňuje čelně stojícího staršího muže, oblečeného do dlouhého přepásaného hábitu a pláště s kapucí. Ta je nasazená na hlavu, plášť kryje obě paže a vpředu spadá v několika výrazných záhybech, Jinak je šat vpředu členěný jen málo a vzadu dosti schematicky. Obě paže jsou ohnuté v lokti, ruce drží světcovy atributy. Levá dlaň drží otevřenou knihu, do níž světec hledí. Kolem ruky a zápěstí je obtočený růženec. Prsty pravé ruky drží za svislé břevno vysoký tenký kříž, směřující diagonálně před Antonínovu levou nohu, kde je opřený o podložku. Světec má na bradě dlouhý vlnitý plnovous, vlasy nejsou viditelné. Pod očima jsou váčky, výrazný je mohutný nos a také nosoretní rýhy. Ústa jsou lehce pootevřená, tvář má vážný výraz. Vedle světcovy pravé nohy sedí na podložce prase se zvonečkem, zavěšeným na krku. Hlavu má mírně předkloněnou.