Socha sv. Antonína se nachází u křižovatky ulic T. G. Masaryka a ulice 17. listopadu na drobné zatravněné ploše, z jedné strany ohraničené plotem kolem přilehlého pozemku s domem. Socha je osazena na hranolové soklové architektuře, umístěné na žulovém fundamentu čtvercového tvaru (celkový výška soklu je 186 cm, patka má rozměry 81 x 81 x 45,5 cm, dřík soklu 56,5 x 57,5 x 87 cm). Fundament je zapuštěn do země. Patka soklu je jednoduchá, profilací ustupuje směrem k hranolovému dříku. V čele a na bocích je dřík opatřen vystouplým zrcadlem obdélného tvaru. Zrcadlo má na horní a dolní hraně vyříznutý obdélník a svým tvarem tak připomíná písmeno H. Na čelní straně jsou ve vyříznuté ploše umístěny tři kapky, spadající z profilované římsy. Na zadní straně dříku je nápis: „Wer der Tugend Werke übt, Gott und seinen Nächsten liebt, Seine Feinden nicht verachtet, der Word auch von Gott geachtet.“ Dřík je ukončen bohatě profilovanou římsou. Postava sv. Antonína Paduánského je jemně esovitě prohnutá a stojí na plintu v kontrapostu. Světec je zobrazen se sedícím Ježíškem v náruči levé ruky a s lilií v pravé ruce. Sv. Antonín je oděn ve splývavém řeholnickém rouchu, které má v pase svázané provazem, jehož jeden konec spadá vpředu podél roucha a jsou na něm uvázány tři uzly. Kolem pasu má dále připevněný růženec s křížkem, který visí při levém stehně. Zpod hábitu vyčnívají špičky nohou obutých v sandálech. Roucho má široký límec, na který navazuje kápě, splývající na zádech světce. Sv. Antonín sklání hlavu směrem k Ježíškovi. Obličej mu lemují krátké vlnité vlasy. V mladé, bezvousé tváři je vsazen jemný úsměv. Nad hlavou má paprskovitou svatozář. V pravé ruce drží u boku zavřenou knihu a mezi palcem a ukazovákem přidržuje zlacenou lilii. Postava Ježíška sedící na knize v Antonínově náruči levé ruky je zahalena v bederní roušce. Pravou ruku má zdviženou v gestu žehnání, v levé ruce u pasu drží jablko. Nad hlavou s kučeravými vlásky má Jezulátko stejnou paprskovitou svatozář, která je ovšem menších rozměrů než ta Antonínova.