Socha je umístěna před budovou děčínského muzea, původně loveckého dvora Thun-Hohensteinů. Stojí na rovině v travnaté ploše před severní částí hlavního východního průčelí. Spolu se sochou sv. Jana Nepomuckého před jižní částí tvoří jednotnou dvojici. Dílo se skládá z bohaté třístupňové trojboké soklové architektury a vlastní sochy. Dílo je vytvořené z pískovce okrového zabarvení, osazené je na novodobém betonovém základu. Betonový základ mírně vystupuje nad terén. Na něm spočívá kamenný fundament přibližně shodné výšky, s třemi konkávně projmutými a třemi přímými stranami. Na něm je posazen spodní díl podstavce, rozčleněný na sokl, tělo a římsu. Je trojboký s lehce konkávně projmutými stranami pročleněnými obdélnými rytými zrcadly s konkávně vykrojenými rohy, a okosenými nárožími. Vnitřní plochy zrcadel jsou bez nápisů, jen na čelní ploše jsou nahodile umístěny iniciály W C. Střední díl podstavce je rovněž trojboký, avšak subtilnější, podložený soklem a završený profilovanou římsou. Okosená nároží, ve střední části kanelovaná, jsou v horní a dolní části stáčená do volut, jejichž čela jsou zdobena v dolní části akantovou palmetou a v horní části čabrakou. Pod římsou jsou zavěšené čabraky. Jednotlivé strany nesou vysoké reliéfy s perspektivní iluzí lemované v horní části rozhrnutou draperií baldachýnu. Jde o výjevy ze života světce, čelní reliéf znázorňuje hořící město, další pak Floriánovo mučení bičováním a poslední vhození do řeky Enže s mlýnským kamenem na krku. Horní část soklové architektury tvoří nástavec, jehož spodní římsa v nárožích vybíhá do vzedmutých masivních stáčených volut s dekorem stylizované mušle a z jehož středu se zvedá středová lehce projmutá část kruhového půdorysu, nesoucí vrcholovou sochu. Vrcholová socha klečící na pravém koleni spočívá na oblaku. Světec má na hlavě přilbu s chocholy, oděný je v obvyklou zbroj římského vojáka, povrch oděvu je členěn početnými vertikálně a diagonálně orientovanými záhyby. Pravou rukou přidržuje praporec korouhve, levou má položenou na prsou, pohled světce je upřený k nebesům. Na zadní masivní stáčené volutě se nachází socha sedícího andílka v bederní roušce. Pravou rukou přidržuje mučednickou palmetu, levou má položenou na prsou.