Socha na vyšší štíhlé soklové architektuře stojí uprostřed náměstí, obehnána čtvercovým oplocením. Památku tvoří masivní trojboký pilíř s okosenými nárožími (s vrapováním, kanelováním, asymetrickým prohýbáním) zdobený plastickým rokajovým reliéfním dekorem a reliéfy s nápisovými kartušemi na každé straně, ukončený zvlněnou římsou, na jejíž čelní straně spočívá ležící kostlivec, a rozvinutým plintem, na kterém je umístěna vrcholová socha sv. Františka Xaverského. Reliéfy představují na čelní straně: Obětování Krista v chrámu, pod ním latinský dedikační nápis sv. Františkovi Xaverskému s chronogramem dávajícím letopočet 1762. Další reliéf zobrazuje sv. Floriána s praporcem, kterak hasí proudem vody z vědra hořící dům. Pod ním v kartuši dedikační nápis sv. Floriánovi se zkratkou ORPN s významem „pros za nás“. Někdejší čtyřřádkový text v další kartuši níže, který se vztahoval dle pramenných údajů ke zbožnému slibu, s chronogramem 1680, je zcela nečitelný. Pod posledním reliéfem, znázorňujícím sv. Annu, a kartuší se jménem světice, se nachází nápis vztahující se ke zřizovateli Janu Josefu Tietzovi. Skelet kostlivce ležícího na korunní římse je velmi kvalitně promodelován a je patrně jediným dokladem původního kvalitního sochařského provedení, které bylo u dalších skulpturálních prvků již částečně zkomoleno pozdějšími zásahy a doplňky. Vrcholová socha stojícího světce v klerice, řasené rochetě a se štolou kolem krku pozvedá pravou ruku v žehnajícím gestu. Levá ruka drží křížek a symbolicky vítězí nad poraženou smrtí – morovou nákazou vyjádřenou ležícím skeletem. Hlava světce se sluncovou svatozáří a ruce, doplněné patrně roku 1892 ve mšenském pískovci, jsou zlidovělou, téměř naivně cítěnou prací, která ne zcela souzní s kvalitnějším originálním pojednáním ostatní modelace. Památka byla vytesána z jemnozrnného, patrně kaolinického, málo odolného pískovce zatím neznámé provenience, také autor je neznámý.