Socha je umístěna před budovou děčínského muzea, původně loveckého dvora Thun-Hohensteinů. Stojí na rovině v travnaté ploše před jižní částí hlavního východního průčelí. Spolu se sochou sv. Floriána před severní částí tvoří jednotnou dvojici. Dílo se skládá z bohaté třístupňové trojboké soklové architektury a vlastní vrcholové sochy. Dílo je vytvořené z pískovce okrového zabarvení, osazené je na novodobém betonovém základu. Betonový základ mírně vystupuje nad terén. Na něm spočívá kamenný fundament přibližně shodné výšky, s třemi konkávně projmutými a třemi přímými stranami. Na něm je posazen spodní díl podstavce, rozčleněný na sokl, tělo a římsu. Je trojboký s lehce konkávně projmutými stranami pročleněnými obdélnými rytými zrcadly s konkávně vykrojenými rohy, a okosenými nárožími. Vnitřní plochy zrcadel jsou bez nápisů, jen na čelní ploše je nahodile umístěna iniciála E. Střední díl podstavce je rovněž trojboký, avšak subtilnější, podložený soklem a završený profilovanou římsou. Okosená nároží, ve střední části kanelovaná, jsou v horní a dolní části stáčená do volut, jejichž čela jsou zdobena v dolní části akantovou palmetou a v horní části čabrakou. Pod římsou jsou zavěšené čabraky. Jednotlivé strany nesou vysoké reliéfy s perspektivní iluzí lemované v horní části rozhrnutou draperií baldachýnu. Jde o výjevy ze života světce, čelní reliéf zobrazuje zpověď královny Žofie Janem Nepomuckým, jihozápadní pak Janovo mučení, na pozadí obloukové architektury a severozápadní svržení světce z Karlova mostu. Horní část soklové architektury tvoří nástavec, jehož spodní římsa v nárožích vybíhá do vzedmutých masivních stáčených volut s dekorem stylizované mušle a z jehož středu se zvedá středová lehce projmutá část kruhového půdorysu, nesoucí vrcholovou sochu. Vrcholová socha klečící na pravém koleni spočívá na dynamicky pojatém oblaku. Světec je prostovlasý, oděný v obvyklé kanovnické roucho pročleněné ostrými plošně kladenými záhyby. V levé ruce přidržuje biret, pravou má položenou na prsou, pohled světce je upřený k nebesům. Ikonografickou formou jde o apoteózu sv. Jana Nepomuckého, původně doprovázenou ještě trojicí dnes již dávno zaniklých andílků na nárožních volutách.