Hranolový profilovaný podstavec spočívá na betonovém fundamentu. Spodní část podstavce je dekorována nárožními volutami, jejichž dekorativní tvary přecházejí i do středové spodní části. Kompozičně zajímavý a architektonicky gradovaný podstavec odkazuje na účast kvalitního tvůrce. Čelní stěna podstavce utvářená plastickým páskovým orámováním nese nápis pojednávající o vzniku a opravě statue: “ERRICHTET//1740//RENOVIRT //1880” (je zajímavé, že na historických snímcích je místo letopočtu 1880 uveden letopočet 1924!). Číslice letopočtu 1740 nesou na sobě stopy zlacení. Levá boční stěna podstavce obsahuje reliéf sv. Václava v plastickém orámování páskou. Světec je zde znázorněn ve svém tradičním odění a ikonografickém typu. Stojící světec v knížecím oděvu v levici drží praporec a pravicí se opírá o štít svým tvarem pozdně barokní kartuše. Lem knížecí čapky, žerď praporce a štít nesou dosud zbytky zlacení. Protějším reliéfem na pravé stěně podstavce představuje sv. Františka Serafinského. Ten je zde zobrazen jako sedící bezvousý světec v řádovém rouchu, s tonzurou, s rukama v gestu zbožnosti na prsou. V jeho klíně spočívá lebka, před ním se nalézá otevřená kniha a stolní kříž. U světcových nohou lze spatřit proutěný košík. Svatozář světce, kříž a košík dosud nesou zbytky zlacení. Na podstavci zakončeném bohatě profilovanou římsou zdůrazněnou ve středech stěn vzdutím se nachází socha sv. Jana Nepomuckého v tradičním kanovnickém oděvu. Prostovlasý světec si na hrudi pravicí přidržuje kříž s Kristovým korpusem a levicí poukazuje na reliéf, který k němu u levé nohy pozvedává drobný andílek. Reliéf představuje zobrazení Staroboleslavského paládia (Madona s Ježíškem v náručí), kterého byl světec dle legend velikým ctitelem a k němuž údajně putoval. Nad světcovou hlavou se nachází neobvykle masivní měděná svatozář s pěticí hvězd pocházející z doby restaurátorského zásahu v roce 1976. Na soše světce jsou dosud patrné zbytky zlacení (1976) a to v partiích štoly, lemu rochety a v ploše reliéfu Staroboleslavského paládia.