Skulpturu tvoří sokl a vlastní socha světce. Mohutný hranolový sokl má dosti vysoký podstavec, směrem vzhůru se odstupňovaně zužující. Přední a zadní stěna soklu jsou širší než stěny boční. Na přední stěně je vystouplé obdélné pole s dovnitř vykrojenými rohy, na němž je reliéf lobkovického erbu na plášti s hermelínem a knížecí korunou ve vrcholu. Podobné pole, avšak bez výzdoby, je i na bočních stěnách soklu. Sokl zakončuje profilovaná římsa. Socha zobrazuje sv. Jeronýma, klečícího na obou kolenou v pravém profilu na rovném skalnatém podloží. Pravé chodidlo částí přesahuje do prostoru. Světec je nahý až na kožešinu, která kryje partii pod pasem. Svalnatá postava má propracovanou muskulaturu, záda jsou mírně ohnutá. Pravá paže je ohnutá v lokti před tělem, ruka s roztaženými prsty spočívá na hrudi. Na předloktí a ruce jsou výrazné vystouplé žíly. Levá paže je rovněž ohnutá v lokti, ruka leží na rozevřené knize, položené na skalní blok. Světec má dlouhé vlnité vlasy, splývající na záda a před levé rameno, na bradě je dlouhý plnovous. Oči hledí do knihy, nad mohutnými nadočnicovými oblouky jsou vodorovné vrásky. Mezi Jeronýmovýma nohama a skálou leží na podložce lebka, situovaná čelně k pozorovateli.