Na zatravněné ploše parteru zámeckého parku, v jihovýchodním směru od jižního průčelí budovy Nového zámku je umístěna klasicistní alegorická socha bohyně rodinného krbu Vesty, pořadím (zleva) jako druhá z menšího souboru sochařských děl postav alegorií a božstev z antické mytologie, situovaných před jižním průčelím zámku do pomyslného vějíře v prostoru zahradního parteru parku. Socha bohyně rodinného krbu Vesty v životní velikosti je usazena na jednoduchém (vrcholně barokním) podstavci kasulového tvaru zdobeném po stranách čistými mělkými kasulovými zrcadly, spodní část podstavce utváří základna čtvercového půdorysu ukončená ústupkem profilace zvonovnice, střední část podstavce vrcholí malou oblounovou římsou, krátkým nástavcem s podbrádkou a vyloženou profilovanou římsou. Bohyně rodiny, obce a státu Vesta, umístěná na nízkém čtvercovém plintu, je pojednána jako mladá pohledná žena s jemnými rysy v obličeji, v přímém poněkud strnulejším postoji s mírně pokrčenou pravou nohou, s pohledem upřeným vlevo před sebe, na hlavě s vlnitými vlasy volně spletenými podél čela dozadu do menšího drdolu a dále se spuštěnými prameny vlasů po záda. Vesta je ztělesněna v heroických proporcích těla v klasicizujících antikizujících šatech, splývajících přes ramena a ruce v bohatých zřasených záhybech v několika vrstvení až k nohám. Ovinutí šatů v horní části těla bohyni téměř překrývá obě ruce, které má při těle, pravicí při svém boku přidržuje knihu, levicí v mírném předpažení s dlaní dolů (část ruky poškozena) pomáhala udržovat plamen (domácího) ohně, který plane z nízké mísy s volutovými uchy, umístěné při její levé noze. Dynamiku kompozici dodávají jednotlivé splývající draperie oděvu. Socha je plně plasticky provedena s detailním propracováním díla, spolu s podstavcem je vytesána z mušlového vápence.