sokolovna

Samostatně stojící dvoupodlažní zděnou stavbu tvoří centrálně situovaný hlavní sál tělocvičny, na který navazují dvě příčná křídla tvořící severní a jižní průčelí. Ve vstupním jižním křídle byly situovány vstupní vestibul, tříramenné schodiště, předsálí, přednášková místnost, byt domovníka a hygienická zařízení. Severní křídlo obsahuje jeviště se zázemím, šatny a hygienická zařízení. Tato stavba realizována v letech 1923-25 podle projektu Františka Veškrny, byla v 70. letech 20. století doplněna o symetrické dvoupodlažní přístavby po obou stranách hlavního sálu, takže jeho současná podoba zastírá původní hmotově členitou podobu stavby a sjednocuje ji do kompaktního tvaru. Na reprezentativní architektonické pojetí stavby v duchu klasicizující moderny upozorní na první pohled nezaměnitelné, středově vyvážené vstupní průčelí s mohutným portikem, jehož prostřednictvím je celé stavbě přisuzována ideová vážnost sokolského hnutí. Portikus je tvořen opticky těžkým kládím, na němž se původně nacházel ve štuku provedený slogan: „NI ZISK * NI SLÁVU“. Šikmo vykloněné kládí je neseno na dvou naddimenzovaných hexagonálních kubizujících podporách. Mohutné patky těchto sloupů dosahují výšky cca 150 cm. Mimořádně pozoruhodné je geometrické (kubistické) tvarování mohutných patek a původně i hlavic sloupů portiku. Monumentální vysoký řád portiku předjímal budoucí zapojení stavby do vzrostlé sadové zeleně. Jižnímu vstupnímu křídlu přístupnému trojicí dveří dominuje interiérové trojramenné schodiště s mohutným sloupkovým zábradlím. Tělocvičný sál s vysokým stropem je klenutý, s netypicky tvarovanými vysokými fabiony stropního podhledu, které jsou doplněné výraznými plastickými štukovými žebry. To ve spojení s krovem sedlové střechy nad sálem představuje zajímavou úspornou konstrukci snižující rozpětí vazných trámů a dimenzi krovových stolic. Portál přidruženého jeviště má plastické štukové orámování. Západní přísálí je dnes stavebně oddělené s vlastním samostatným vstupem a slouží jako posilovna.