Sousoší zhotovené ze dvou druhů pískovce je umístěné na kamenném základu, sokl má dvoudílný. Na dolní části stojí po stranách dvě sochy - socha sv. Vavřince (vpravo při čelním pohledu) a socha sv. Jana Nepomuckého (vlevo). Na výrazně užší horní části soklu se nachází socha Panny Marie-Immaculaty. Dolní část soklu má půdorys tvaru kříže - na přední a zadní straně předstupuje širší střední část. Jinak je celý sokl provedený stejně, a to na všech čtyřech stranách. Dole má širší podstavec stupňovitě přecházející v užší hořejšek. Jeho jednotlivé části mají plastický lem a jsou zdobené plastickou diamantovou bosou (v širších středech je její provedení mírně odlišné). Dolní sokl ukončuje bohatě profilovaná horní římsa. Nahoře se na jeho pravé straně nachází socha sv. Vavřince. Má vlastní soklík s širší dolní částí, která se konvex-konkávně zužuje a nad zaoblenou římsou má deskový tvar. Socha světce v dolní partii přesahuje plochu soklíku. Sv. Vavřinec stojí čelně s nakročenou levou nohou, oblečený je do oděvu jáhna. Alba je členěná do svislých a diagonálních záhybů, vzadu a na pravém boku je mírně rozevlátá. Pod albou se rýsuje levá noha, pod okrajem šatu je vidět přední část levé boty. Dalmatika má ozdobný lem, je opatřená bohatým plastickým dekorem z rozvilin a květů. U krku je nařasený pruh látky. Pravá paže je ohnutá v lokti před tělem, ruka spočívá dlaní na prsou - ukazováček je oddálený od ostatních prstů. Levá paže vede podél těla, ruka přidržuje při těle rukojeť roštu a zároveň spočívá na dalmatice – prostředníček a prsteníček jsou natažené, ukazováček a malíček ohnuté. Obdélný železný rošt tvoří kromě rámu ještě tři vodorovné a jedna svislá příčle. Na Vavřincově hlavě natočené k pravému rameni jsou krátké, lehce zvlněné vlasy s tonzurou. Vlasy vroubí obličej, je pod nimi vidět dolní část levého ucha. Oči jsou široce otevřené, ústa zavřená. Za světcovou hlavou je pozlacená svatozář tvořená svazky různě dlouhých paprsků. Na levé straně horní plochy dolního soklu je umístěná socha sv. Jana Nepomuckého. Také ona má vlastní soklík – stejný jako socha sv. Vavřince. Vlastní socha světce opět v dolní partii přesahuje plochu soklíku. Sv. Jan Nepomucký stojí čelně s nakročenou pravou nohou. Oblečený je do kanovnického roucha, splývajícího ve svislých a mírně diagonálních záhybech (vzadu pouze svislých). Pod oděvem se rýsují obě nohy – zejména nakročená pravá – a dole je vidět špička pravé boty. Rocheta je mírně rozevlátá, dolní okraj má lem s plastickým rozvilinovým ornamentem. Světec má ještě delší kožešinovou pláštěnku, tvořenou čtyřmi pásy kožešiny nad sebou. Pláštěnka zakrývá pravou paži i předloktí a také levou paži. Obě paže jsou ohnuté v lokti – pravá lehce od těla, levá pak před tělem. Ruce drží krucifix – pravá prsty obemyká dolní konec svislého břevna, levá přidržuje konečky prstů kříž ve střední partii (oba palce jsou dosti oddálené). Krucifix směřuje diagonálně - horním koncem pod Janovo levé rameno. Kristus má výrazný hrudní koš a muskulaturu. Obě jeho nohy jsou přibité jedním hřebem, pravá je přeložená přes levou. Bedra kryje řasnatá rouška zavázaná v klíně. Kristova hlava je nakloněná k pravému rameni. Na horním konci svislého břevna je obdélná tabulka s nápisem INRI. Sv. Jan má na hlavě nakloněné k levému rameni biret. Vlnité vlasy tvoří silné prameny, výrazné zejména v partii uší, kterou téměř celou zakrývají. Na bradě je velmi krátký vlnitý plnovous. Oči jsou otevřené, ústa pootevřená. Za světcovou hlavou je pozlacená svatozář v podobě obruče s pěti hvězdami. Uprostřed soklu – mezi oběma sochami světců – se nachází výrazně užší hranolová horní část soklu se sochou Panny Marie-Immaculaty. Sokl má dole širší podstavec, směrem vzhůru se zužující. Na přední stěně je v této zužující se části umístěná kartuše oválného, na šířku situovaného tvaru, lemovaná stáčenými rozvilinami. V kartuši je monogram Huberta Karla hraběte Pachty. Vlastní hranolový sokl má všechny čtyři strany opatřené plastickou výzdobou, ohraničenou profilovaným lemem. Na přední straně je to erb Pachtů z Rájova, obklopený rozvilinami. Na protější zadní straně je oválný medailón s nápisem o postavách, které sousoší zobrazuje. Celou plochu stěny mezi medailónem a profilovaným lemem stěny vyplňují symetricky provedené bohaté rozviliny. Podobný dekor je i na obou bočních stěnách soklu, kde je ornament ze dvou vzhůru směřujících, vzájemně propletených stonků s členitými stáčenými listy. Sokl ukončuje profilovaná římsa. Socha Panny Marie má ještě vlastní soklík. Dole je deskový podstavec, nad ním perlovec a výše pak již vlastní soklík. Ten má mírně prohnutou přední stranu a boky, které jsou dole stočené do voluty se závitem zatočeným dovnitř. Směrem vzhůru se soklík lehce zužuje, jeho zadní strana je rovná a bez výzdoby. Na přední stěně je plastický monogram jména MARIA, na obou bočních stěnách pak závěs s listy, doplněnými nahoře rozvinutým květem a pod ním dvěma polorozvinutými růžemi vedle sebe (v provedení obou motivů jsou drobné odchylky). Soklík nahoře ukončuje přesahující římsa, zdobená listovcem. Panna Marie stojí čelně na deskovém podstavci, s odlehčenou pravou nohou. Je oblečená do dvojího šatu splývajícího ve svislých záhybech. Dolní šat je dlouhý, pod jeho okrajem jsou vidět přední části obou chodidel obutých do opánků. Vrchní šat s dlouhými rukávy sahá pod kolena, dole má lem z třásní. Oděv doplňuje plášť halící záda a přecházející přes levou paži a pod pravou paží dopředu. Na zadní straně je plášť členěný dosti schematicky, vpředu však tvoří výrazné záhyby – u paží a po obou bocích. Pod krkem je plášť spojený řasnatým pruhem látky. Panna Marie má obě paže ohnuté v lokti před tělem, ruce jsou sepjaté. Mírně ohnuté prsty se dotýkají konečky, ruce společně tvoří tvar stříšky. Na hlavě velmi lehce nakloněné k pravému rameni jsou dlouhé vlasy, sčesané z čela. Nad ušima jsou výrazné prameny, horní část vlasů je vzadu učesaná do drdolu, zatímco jejich dolní část splývá v bohatých zvlněných pramenech po zádech. Oči jsou otevřené, ústa zavřená, tvář má vážný výraz. Kolem hlavy je pozlacená obruč svatozáře s dvanácti šesticípými hvězdami. Panna Marie má pravé chodidlo opřené o hada, který obtáčí v dolní části většinu její postavy. Na přední straně má had pozdviženou hlavu s velkou otevřenou tlamou, z níž vede jazyk v podobě železné pásky zakončené hrotem. Jeho tělo se prohýbá pod Mariinou nohou, směrem dozadu se pak esovitě zvedá, vzadu mírně klesá a u Mariina levého boku se opět tyčí nahoru do tvaru dvojitého písmene S. Směrem k ocasu se hadovo tělo zužuje, jeho konec sahá až nad úroveň Mariina kolena.